_Spánek nezanedbávejte. Při jeho nestatku budete přibírat na váze

Člověk prospí asi třetinu svého života a spánek k tomu, aby mohl fungovat, potřebuje. Tělo během něj nejen odpočívá, ale i regeneruje a nabírá nové síly. Spánek je důležitý z hlediska správného fungování imunity, soustředění se, schopnosti si zapamatovat i proto, aby nám správně fungovaly žlázy vylučující hormony. „Potřeba spánku je individuální. Za optimální trvání spánku se považuje 7-8,5 hodiny. Asi dvě procenta populace potřebují spánek deset až dvanáct hodin a naopak asi čtyři procenta populace si vystačí s krátkým spánkem trvajícím čtyři až pět hodin,“ vysvětluje docentka MUDr. Iva Příhodová ze spánkové laboratoře Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Co všechno může způsobit krátký spánek

Jak jsme už v úvodu naznačili nedostatek spánku a dobrovolné zkracování hodin, po které spíme, se projeví nejen tím, že jsme nevyspalí, protivní, nervózní a hůř se nám myslí. Zkrácení spánku se projevuje i na našem duševním i fyzickém zdraví.
„Během spánku náš mozek odpočívá, vytvářejí se v něm paměťové stopy a třídí se informace na podstatné a nepodstatné. Spánek je tak důležitý nejen proto, abychom si odpočinuli, ale je zároveň důležitý pro proces učení. Nedostatek spánku souvisí i s depresemi a poruchami nálad,“ popisuje lékařka.
Stejně důležitý je i pro správné fungování naší fyzické schránky.

Není náhoda, že pokud člověk onemocní, stačí i běžnou respirační virózou, nejlepší, co pro sebe může udělat je, jít si lehnout a spát, a naopak, pokud budete tři čtyři noci po sobě neustále pracovat a spánek zkrátíte na minimum, pátý šestý den zjistíte, že „na vás něco leze“. Spánek přirozeným způsobem posiluje naší imunitu a změna v jeho rytmu se na obranyschopnosti projeví. Některé studie dokonce uvádějí, že dostatek spánku podporuje hojení poúrazových a pooperačních ran a obecně podporuje hojivé procesy. Ale nejen to.
Při nedostatečném spánku jsou ve zvýšené míře vyplavovány stresové hormony, tím dochází k zúžení cév, zvýšení krevního tlaku a změnám srdečního rytmu. „Nedostatek spánku souvisí i se zvýšenou produkcí zánětlivých faktorů, které se podílejí na vzniku aterosklerotických plátů a vzniku aterosklerózy, i to samozřejmě souvisí s rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění,“ doplňuje lékařka.
Kromě kardiovaskulárních chorob je nedostatek spánku rizikovým faktorem i pro snížení glukózové tolerance a rezistence k inzulínu a vzniku diabetu druhého typu.
Tím ale výčet zdravotních potíží souvisejících se zkrácením spánku a změnami spánkového rytmu zdaleka nekončí.

Fotogalerie (3)

Málo spánku souvisí i s obezitou

Už jste si toho možná někdy ve svém okolí všimli – člověk pravidelně pracuje do půlnoci, pravidelně vstává v půl šesté ráno a přitom je obézní. Jak je to možné, když skoro nespí, z čeho nabral ta kila? Je to jednoduché. Nedostatek spánku nutí tělo ukládat si tukové zásoby, kromě toho, každý ponocující svému spánkovému rytmu upraví i režim stravování, to v praxi znamená, že jí pozdě večer často i v noci a kalorie nabrané těsně před spánkem nemá tělo možnost spálit. „Narušení spánkového rytmu způsobuje i narušení sekrece hormonů regulujících pocit hladu a sytosti – hormonu ghrelinu a hormonu leptinu - které regulují příjem potravy, to samozřejmě také souvisí s nárůstem tělesné hmotnosti.
S nedostatkem spánku souvisí i komplex obtíží tzv. metabolický syndrom. Mezi potíže spadající pod označení metabolický syndrom patří vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků, diabetes a obezita,“ dodává lékařka. 

Kolik spánku potřebujeme?

Potřeba spánku je individuální a mění se s věkem.
Nejvíce spánku potřebují novorozenci, ti prospí až osmdesát procent dne. Pro dítě má toto množství spánku zásadní význam, dítě se během spánku učí, v mozku dochází ke vzniku paměťových stop a upevňování motorických vzorců, což je důležité pro rozvoj celé motoriky.
V dospělosti je za optimální potřebu považováno trvání spánku 7 – 8,5 hodin.
„Zdá se že v souvislosti s délkou spánku má křivka zdravotních rizik tvar písmene  U, to znamená, že nejlépe na tom se zdravím jsou lidé spící 6-7,5 hodiny a  zdravotní rizika narůstají, jak u těch, kteří spí méně než 5- 6 hodin, tak u těch, kteří spí  více než 9 hodin,“ doplňuje lékařka.

Autor: Barbora Neubergerová