_Historie antikoncepce
Snaha o regulaci množství početí, je patrně stará jako lidstvo samo. V pravěku tohoto bylo docíleno přirozenou cestou, kdy pravěké ženy byly po většinu svého plodného života buď těhotné, nebo kojily své potomky. S nástupem civilizace se ale podmínky pro rozmnožování postupně měnily a lidé začali hledat způsob, jak početí zabránit umělou cestou.
Mezi první přirozené antikoncepční metody, patrně patřila přerušovaná soulož, využívání plodných a neplodných dní ženy a období kojení, kdy je možnost početí velmi malá. Staré Egypťanky používaly k zabránění otěhotnění nejrůznější tampony a čípky napuštěné rostlinnými šťávami. Mezi oblíbený antikoncepční prostředek patřil citrón a šťáva z něj, či rozdrcená granátová jablíčka. Archeologické nálezy dokonce naznačují, že egyptské ženy používaly jakési nitroděložní tělísko v podobě oblázků, jenž si zaváděly do pochvy. V 16. století svět objevil kondom. V té době k jeho výrobě sloužily čistě přírodní materiály – ovčí střívka či části rybích měchýřů. Ženy té doby se uchylovaly k různým zaříkáváním a pití zaručeně účinných lektvarů, jejichž součástí byla moč a výměšky zvířat. Nejprudší rozvoj moderních antikoncepčních metod nastal v šedesátých letech dvacátého století, kdy se začala používat hormonální antikoncepce.
Historie hormonální antikoncepce
První pokusy, jejichž cílem mělo být zablokování ovulace a tím pádem i chopnost otěhotnění ženy, prováděl Ludwig Haberlandt v roce 1921. Nástup druhé světové války však tento výzkum zastavil. Ke studiu vlivu hormonů na zablokování schopnosti početí ženy se vrátili o třicet let později Američané Margaret Sangerová a Gregory Pincus, kteří použili jako kontracepční metody progesteron noretinodrel v dávce 10 mg po dobu 21 dnů s následnou týdenní pauzou. V roce 1960 byl v Americe uveden na trh první hormonální přípravek tohoto druhu, o rok později se hormonální antikoncepce dostává do Německa. Od té doby prošla hormonální antikoncepce mnoha změnami. Liší jak způsoby podání, tak množství hormonů.
