_Mé dítě roste v cizím těle. Náhradní mateřství už není tabu
Kliniky v posledních letech řeší desítky žádostí pacientů o náhradní matky. Nejedná se však pouze o aktuální trend udávaný hollywoodskými hvězdami – v Česku lze náhradní mateřství využít pouze v případě, že jsou k tomu u ženy závažné zdravotní důvody. Náhradní mateřství často představuje pro tyto ženy jedinou a poslední možnost, jak mít vlastní dítě. Co páry k cestě za dítětem za pomoci náhradní matky vede a kdo se nejčastěji náhradní matkou stává, to vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. z Repromedy.
Proč některé ženy náhradní matku potřebují?
Jednou z hlavních příčin jsou zdravotní indispozice, se kterými se žena již narodí. Ty v podstatě znemožňují otěhotnění a donošení dítěte. Řadí se sem například absence či vrozené vývojové vady dělohy... Ty zde sice existovaly i před 50 lety, tehdy však v takovéto situaci lidé častěji dítě adoptovali, nebo zůstali bezdětní. Dnes je ovšem díky moderní medicíně možností více. Adopce je samozřejmě stále jednou z nich, ale některé páry se jednoduše nedovedou smířit s myšlenkou, že by vlastní dítě neměli, tak využijí pomoc reprodukční medicíny a náhradní matky.
Dalším z částečných důvodů, proč je v dnešní době vyšší poptávka po náhradních matkách, je odkládání mateřství. „Ženy mají pocit, že díky metodám asistované reprodukce mohou otěhotnět prakticky v jakémkoliv věku. Ano, je pravda, že dnes díky těmto metodám stačí páru k otěhotnění třeba jen jedno vajíčko a jedna spermie, to však nic nemění na tom, že u žen nad 33 let narůstá výskyt onemocnění a pravděpodobnost určitých genetických abnormalit, které mohou vést až k potřebě využití náhradní matky,“vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Kdo se nejčastěji stává náhradní matkou?
Ze zkušenosti kliniky Repromeda vyplývá, že náhradní matkou je zpravidla žena ve věku 30 až 40 let, přičemž věková hranice je stanovena od 18 do 49. Kromě věku jsou zde však i další podmínky. „Žena, která by chtěla takto pomoci, musí mít alespoň jedno vlastní dítě a ideálně by měla být svobodná či rozvedená. V opačném případě by do celého procesu vstupoval i její manžel, který by se stal automaticky otcem novorozence. Proces osvojení dítěte by tak byl složitější,“ objasňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
A kde takovou ženu najít? Nejčastěji si páry hledají náhradní matku mezi příbuznými a známými, může se jí stát matka, sestra nebo kamarádka. Některé dvojice ale takovou možnost nemají, a tak hledají na různých diskuzních fórech na internetu nebo se obracejí přímo na reprodukční kliniku.
Je surogátní mateřství u nás stále tabu?
O náhradním mateřství se ve společnosti mluví stále více, takže se vnímání tohoto tématu pomalu mění. A i přestože se to některým lidem může pořád jevit pouze jako trendy záležitost, pro ženy, které mají skutečný problém s donošením vlastního dítěte, je to traumatizující zkušenost a rozhodně to jako žádný trend současnosti nechápou.
„Náhradní mateřství podstupují u nás opravdu pouze páry, které nemají možnost počít a donosit dítě jinou cestou. Pokud tedy primárně víme, že žena například nemá dělohu, jiný postup jí ani nenabízíme. Důležitým faktorem je u těchto dvojic skutečná touha po dítěti, která je tak silná, že chtějí zkusit všechny dostupné metody,“ uzavírá MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Autor: redakce
