_Zneužívání antibiotik je problém. Kdysi revoluční léky ztrácejí účinnost, bude se více umírat na rakovinu i infarkt
Zneužívání antibiotik trvá už desítky let, v 80 % případů je lidé berou zbytečně nebo špatně. Kvůli tomu se v roce 2050 bude na infekce neléčitelné antibiotiky umírat častěji než na rakovinu a infarkt. Už dnes je to tedy potřeba řešit, dokud je ještě alespoň trocha času.
I tato slova zazní na přednášce primářky mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václavy Adámkové. O nebezpečí špatně nasazených antibiotik popovídá na IV. Praktické konferenci pro praktické lékaře v Brně.„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici,“ vysvětlujeprimářka MUDr. Adámková.
Podle ní jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. „Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu „nic nedělalo.“ Lékař by měl nejenom odolat jejich tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. „Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, je pacient pochopí a od požadavků ustoupí,“ říká prim. Adámková.
Lékař musí přesně vědět, co dělá
Pokud lékař nazná, že u pacienta je třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit to, kolik pacient váží,“připomíná lékařka.
Odborníci odhadují, že Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik.
Nejvíce penicilinů, poté makrolidů, cefalosporinů a tetracyklinů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí se pohybují ve výši 1,5 miliardy eur za rok.
Nesmíme se bát říkat pravdu
„Hodláme se pustit do zásadních témat, která se nás týkají nebo v blízké době týkat budou. Vnímáme například trvalý nedostatek lékařů v odlehlých oblastech. Proto v přednášce Mladí praktici, go rural, vyzveme naše členy, aby se nebáli vyrazit za prací na venkov. Vášnivou diskuzi čekáme v sobotu navečer, kdy se budeme se zkušenými kolegy bavit o přebírání a organizaci praxí. Účelem je zlomit strach mladých lékařů jít do vlastních ambulancí a nebát se přebírat praxe od těch lékařů, kteří jdou do důchodu. Nátura lékařská není obvykle náturou podnikatelskou a chybí nám i ekonomické vzdělání – proto se řada z nás bojí začít provozovat vlastní praxi a stát se tedy zároveň podnikatelem,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová.
Překonat obavy lékařů z podnikání by měla mimo jiné i metodika, která přesně řekne, jak postupovat, když mladý lékař přebírá praxi od staršího. Měla by také napovědět, co dělat, když si starší lékař chce postupně vychovat nástupce a po letech mu praxi „předat“. „Pracujeme na ní se Sdružením praktických lékařů a věříme že bude hotová do konce roku,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. „Chtěli bychom mladédostat do míst, kde starší lékaři končí a potřebují následovníky, kteří by péči o jejich pacienty přebrali.Generační výměna je naprosto zásadní pro to, aby všichni lidé v České republice měli přístup k primární péči a nemuseli těžce shánět lékaře, případně za ním dojíždět do vzdálených oblastí.“
Autor: redakce
