_Zarudlá, suchá a svědivá kůže, to je atopický ekzém

Atopický ekzém je chronické nebo chronicky recidivující (opakující se) neinfekční zánětlivé onemocnění kůže.

• v dospělé populaci se vyskytuje asi u 3 % populace
• u dětí předškolního věku ve 12 % populace
• u dětí do 4 let věku v 16 % populace

„Ekzematiků je více v severní Evropě a Americe, méně pak ve Středozemí vlivem rozdílného klimatu a množství slunečního svitu. Na vzniku atopického ekzému se podílí mnoho faktorů, hovoříme tak často o onemocnění multifaktoriálním,“ říká MUDr. Iva Stárková, dermatoložka působící v Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích.
Vnitřní faktory ovlivňující výskyt nemoci jsou:

• dědičnost
• různé druhy alergií

Vnější faktory ovlivňujícín výskyt nemoci:

• nadměrné mytí a používání mýdel, sprchových gelů a kosmetiky
• používání nevhodných pracích prostředků
• nošení neprodyšného oblečení
• kontakt se saponáty, chemikáliemi a jinými dráždidly
• konzumace citrusů, ořechů a čokolády

„Velký vliv na vznik a zhoršování ekzému má také špatné životní prostředí a v neposlední řadě i stres,“ říká lékařka.

Proč atopický ekzém vzniká

Atopický ekzém je onemocnění kůže, při kterém dochází k porušení přirozené ochranné kožní bariéry, tím se a otevírá cesta pro bakterie, viry a alergeny, které v hlubších etážích vyvolávají zánět. Tento proces je doprovázen zvýšenou ztrátou vody a úbytkem kožních lipidů. Tím se pokožka stává suchou, snadno lomivou a extrémně svědivou. „Někdy hovoříme o tzv. bludném kruhu, kdy suchost kůže vede ke svědění a ke škrábání, a tím k dalšímu porušování kožního povrchu, zvýšenému průniku infekce a alergenů do kůže, z toho dále vzniká zánět provázený svěděním kůže, “říká lékařka.

Jak vypadá atopický ekzém

Klinický obraz tohoto kožního onemocnění se mění s věkem nemocného.

Kojenecká forma postihuje děti do dvou let věku, jejími typickými lokalitami jsou:

• tvářičky dítěte
• vlasatou část hlavy
• hrudník
• zevní stranu končetin

U malých dětí svědivost často vede k nespavosti, řešením může být používání protialergických léků snižujících svědivost a navlékání rukaviček na noc. Ty děti sice nezbaví snahy se škrábat, ale zabrání to poškození pokožky.

Dětská forma postihuje děti od tří let věku do puberty, jejími typickými lokalitami jsou:

• Ohbí končetin – podkolenní jamky, loketní jamky
• Klouby končetin
• nárty

Pozdní forma postihuje děti od puberty výše až do dospělosti, jejími typickými lokalitami jsou:

• čelo
• oční víčka
• šíje
• hrudník
• ruce

Výskyt ekzému je často symetrický.

Projevy atopického ekzému

• extrémní svědění a suchost kůže
• zarudnutí
• opakující se, chronický průběh
• bílý dermografismus (kůže po mechanickém podráždění zbělá a naběhne)
• olupování bříšek prstů a rtů

„Kožní projevy často mokvají. Nejčastější komplikací ekzému je infekce bakteriemi, často jde o infekci zlatým stafylokokem a viry, zejména herpetickými, tedy těmi, co způsobují opary,“ dodává lékařka. 

Léčba atopického ekzému

„Léčba ekzému musí být vždy komplexní. Snažíme se zmírnit projevy ekzému a jeho opakování důslednou prevencí, každodenní péčí o kůži a vhodnou místní i celkovou léčbou. Je nutné dodržovat zásady atopické životosprávy, omezit vliv provokujících a zhoršujících faktorů v běžném i pracovním životě. Lokální léčba ekzému se liší podle závažnosti a fáze. U akutního postižení, kdy projevy často mokvají, jsou infikované, je nutné se poradit s lékařem, který zvolí vhodnou léčbu,“ říká MUDr. Iva Stárková.
V léčbě ekzémů mají zásadní roli promašťovadla a bariérové krémy. Ty jsou hlavními léčebnými prostředky v udržovací fázi ekzému, zvláčňují, hydratují, změkčují a promašťují kůži, zmírňují suchost, zarudnutí a svědění kůže a napomáhají k obnově přirozené kožní bariéry.
Podle konzistence je dělíme na mléka, krémy, mastné krémy, masti, oleje.
Bariérové krémy obsahují svým složením látky podobné stavbě kůže, tzv. ceramidy, dále látky, které vážou vodu v kůži, například dexpanthenol – provitamín B5, glycerin, urea. Působí již při prvních příznacích zhoršení ekzému a brání jeho rozvoji do další fáze tím, že přirozeně obnovují kožní povrch.
„V akutní fázi je možné použít kortikosteroidy, lokální imunosupresiva, antihistaminika či antibiotika. Léčbu akutní formy by vždy měl řešit lékař,“ doplňuje MUDr. Iva Stárková.