_Máma na čtvrtou: Už zase mám roupy
Je mi třicet šest. Mám čtyři krásné děti a už zase roupy. Ne, nesvádí mne pohled na mladé svobodné kluky. Mám doma perfektního chlapa, ke kterému teď musím opět přijít s tím, že: „...když v tom jede s námi, měl by si vzít Vermox taky.“
Naučila jsem svoje děti, že když přijdou domů, zují si boty, umyjí ruce a převlečou se do domácího oblečení. Stal se z toho takový rituál. Vlastně jsem to učila jen Sebastiana. Tomu je teď devět let. Po něm to opakovala Isabela, která právě nastoupila do první třídy a hned za ní Jeremiáš. Jeremiášovi jsou dva. Je to taková opička. Ve všem děti kopíruje. Nejmladší Evelína nekopíruje. Evelína řve. Ale jsou jí tři měsíce, tak má nárok vidět věci po svým. Ruce si nemyje, ale žužlá. A to furt.
Doma vytírám ob den, jinak bychom se přilepili k podlaze. Luxuji každý den. Kde se ten prach neustále bere nevím, ale ty chuchvalce jsou nezničitelné. Když se zbavím chuchvalců, vysype někdo písek z bot. Nejsem magor na úklid, nepotřebuju mít sterilní domácnost, ale i ten hajzl se musí mýt víckrát týdně.
A pak se uprostřed noci probudím a cítím lehké šimrání kolem konečníku. Žádné úporné svědění, které se často uvádí jako příznak roupů. A přesto je mi jasné, odkud vítr fouká. Už vím, proč byl poslední dobou malej přes den vzteklej víc než obvykle. Proč se krátce po probuzení choval, jako kdyby v noci nespal. Proč ty noční řevy a buzení se. Ve dvou letech ještě neřekne: „Maminko, mne svědí zadeček!“. A já se divím, proč kaká tak často, proč má zase sem tam řidší stolici, zkoumám každou plínu s exkrementy a nepozoruju žádné parazity. Oni totiž ani v té stolici nemusí být vidět. Někde jsem četla, že prý funguje chodit kontrolovat večer za tmy zadeček s baterkou. Jenže ony ty hlístice nevlézají klást vajíčka každý večer.
Každopádně jakmile je mám já s největší pravděpodobností v tom nebudu sama. Marně se snažím vybavit si okamžik, kdy jsem si před jídlem neumyla ruce. Nehty si nekoušu. Prsty do pusy nestrkám... V hlavě mi jede scénář toho, co mne čeká:
- převléct ložní prádlo
- vyprat všechny ručníky
- ostříhat všechny nehty
- všichni se musíme hned ráno pořádně umýt a po každé stolici znovu
- všichni dostanou jeden Vermox teď, další za 14 dní a další za dalších 14 dní.
A pak bude třeba zase na rok klid. Vermox zabírá, společně s ostatními opatřeními, spolehlivě. Avšak škola, studnice všech radostí, zaručuje, že se nudit nebudeme. Třeba takové vešky už jsme nevybírali dlouho. Ale na ně mám osvědčený recept. O tom příště.
O roupech z pohledu odborníka:
https://www.abctehotenstvi.cz/txt/velky-mytus-o-malem-roupu-detskem
Autor: Irena Svobodová
Čtěte také:
- Máma na čtvrtou: Kouzelná Zahrada
- Máma na čtvrtou: Velikonoce
- Máma na čtvrtou: Cestování - balení
- Máma na čtvrtou: Těhotenské a kojící oblečení
- Máma na čtvrtou: Jak na postýlku
- Máma na čtvrtou: Čím víc dětí, tím větší nepořádek?
- Máma na čtvrtou: Jak na kočárek
- Máma na čtvrtou: Ženy, které mne inspirují - Jana
- Máma na čtvrtou: Ženy, které mne inspirují - Katka
- Máma na čtvrtou: Ženy, které mne inspirují - Katka (2. část)
- Máma na čtvrtou: „Tour de Přívozy“
- Máma na čtvrtou: Report z lázní - Priessnitzovy léčebné lázně, Jeseník
- Máma na čtvrtou: Report z lázní II.
- Máma na čtvrtou: Report z lázní – výlety
- Máma na čtvrtou: Kam dál v Jeseníkách
- Máma na čtvrtou: Co s sebou do porodnice
- Chvalský zámek: PAT a MAT – interaktivní a hravá výstava pro celou rodinu