Všechno začalo prvním zoubkem. Tušili jsme, že se dere na povrch a on se nakonec skutečně ukázal. Manželka, která zub objevila, ihned využila situace a ještě ten den jsme vyrazili na nákup šatů. Další den Emička dostala teploty.
Zabral až ovocný džus
Mysleli jsme si, že je to právě kvůli zoubku. Možná jí roste další?! Horečky neklesaly, venku bylo ubíjející horko a Emička by do sebe měla dostat co nejvíce tekutin. Jenže právě v té nejhorší možné chvíli začala stávkovat a přestala pít. Zkoušeli jsme všechno, dávali jí kapky vody po lžičkách i injekční stříkačkou, fenyklový čaj, výsledek byl ale minimální.
A tak jsme koupili dětský ovocný džus. Dali jsme si záležet, aby byl bez přidaného cukru, bez éček a bez podobných „přísad.“ Jenže jsme v tom stresu zapomněli na jednu důležitou věc. Džus byl z hroznového vína a Emička ještě nikdy předtím hrozno neměla.
Konečně začala pít a nám se ulevilo, dostala do sebe tekutiny a to bylo hlavní. Na večer jsme jí dali nurofen a horečka začala klesat. Uff.
Šestá nemoc
Ráno se probudila vysmátá od ucha k uchu, během snídaně, ke které si dopřávala kašičku, ale začala měnit barvu. Byla fialová a celá se osypala vyrážkami. Co se to sakra děje?!
Po prvotním šoku jsme začali uvažovat racionálně a hned nás to ťuklo – šestá nemoc. Té předchází teploty, a když klesnou, vyraší vyrážka. Přesně jako u Emičky, která měla osypané končetiny, záda i trup. Ale proč má vyrážku na obličeji? Tam by přece při šesté nemoci být neměla?!
A nakonec alergie…
I na to jsme našli odpověď – hroznové víno. Byli jsme tak rádi, že nám konečně začala pít, až jsme zapomněli, že ho vlastně nikdy nezkusila a může na něho mít alergii. Naštěstí pomohlo pár dávek fenistilu. Taky jsme si naordinovali pár dní domácí izolace, protože šestá nemoc je infekční.
A proč se jí říká šestá? Dříve prý byly všechny nemoci s vyrážkou číselně seřazeny. No, nevím, u nás byla první…
Autor: Petr Sobol