Infekční onemocnění mají na svém kontě historicky více obětí než války. Epidemie bakteriálních a virových onemocnění si v minulosti vyžádaly miliony životů. Zlom přinesla antibiotika, která jsou účinná v případě bakteriálních infekcí a očkování, díky němuž bylo možné dostat pod kontrolu řadu virových dětských onemocnění. Mezi jinými i spalničky a černý kašel. Jak se ale ukazuje situace se, dle výzkumů v České republice, začíná měnit a nemoci, o kterých se ještě relativně nedávno myslelo, že jsou minulostí, jsou novou hrozbou.
Spalničky jsou zpět
„V důsledku kolujících dezinformací a předsudků nám v České republice začíná povážlivě klesat proočkovanost. A již se hlásí první potíže. Objevují se, zatím naštěstí jen lokální, epidemie spalniček,“ komentuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Její slova potvrzují čísla. V Česku bylo za měsíce leden až říjen 2017 hlášeno 136 nových případů spalniček. Přitom v loňském roce se za stejné období vyskytlo jen pět onemocnění. Ještě horší byl rok 2014 s 221 případy za stejné období. V řadě předchozích let se přitom výskyt spalniček držel v řádu jednotek či nízkých desítek. Na jaře letošního roku vydaly Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv varovné zprávy, které kladly zvyšující se výskyt spalniček do souvislosti s poklesem proočkovanosti. Předpoklad vzniku velkých ohnisek infekce je podle úřadů tam, kde proočkovanost klesla pod hranici 95 %. A to je v současnosti i případ některých okresů České republiky.
Černý kašel zabíjel
Obdobně se znovu objevil i černý kašel, jeho výskyt se letos vyšplhal na více jak 500 případů, což je v porovnání s roky 2013–2014, kdy byl výskyt mimořádně vysoký, zlepšení situace. I tak ale lékaři vyslovují obavy. Černý kašel se nejčastěji objevuje u náctiletých, ale smrtelné nebezpečí znamená naopak pro novorozence a děti do jednoho roku života. Ti se nemocí obvykle nakazí v rodině, od příbuzných. „Černý kašel v posledních letech způsobil úmrtí několika dětí, které ještě nemohly být očkované, a tudíž se ,spoléhalo‘ na kolektivní imunitu,“ varuje MUDr. Šebková.
Podle lékařů jsou tato čísla zbytečná a rodiče kvůli obavám z očkování děti vystavují nebezpečí. Nejčastějším důvodem, proč rodiče nechtějí nechat své děti očkovat je podle lékařů strach z nežádoucích účinků vakcinace. „Rozsáhlé studie i soustavné sledování nežádoucích účinků očkování prováděné v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv prokazují, že závažné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné a přínosy očkování nad nimi výrazně převažují,“ uklidňuje veřejnost lékařka.
Spalničky
Začínají vysokou teplotou až horečkou (38-39°C i vyšší), horečka začne klesat během výsevu vyrážky. K dalším příznakům nemoci patří bílé skvrny na sliznici úst, zánět spojivek (může být spojen se světloplachostí), nemoc doprovází i suchý dráždivý kašel a vodnatá rýma.
Kožní vyrážka přihází čtvrtý den od nástupu horečky a vzniku bílých skvrn v ústech. Vyrážka se projevuje drobnými červenými skvrnkami. Ty se postupně zvětšují (3-7 mm), narůstá jejich počet a tmavnou. Jejich barva je až červeno-hnědá. Vyrážka začíná na hlavě a přes trup se šíří dál po celém těle.
Černý kašel
Typickým projevem černého kašle je urputný, dráždivý, suchý kašel, který při pokusu o nadechnutí způsobuje zvuky podobné kokrhání kohouta. Urputné kašlání bránící nadechnutí bývá příčinou nedostatku kyslíku, v důsledku čehož nemocný až promodrává, nedostatek kyslíku může způsobit poškození centrálního nervového systému. Při opakovaných záchvatech kašle se objevuje krvácení do oční spojivky i pod kůži. Nemoc obvykle nebývá doprovázena vysokými teplotami.
Autor: Barbora Neubergerová