Své by o tom před spoustou let mohly vyprávět bývalé evropské královny, které nerodily jen před králem a lékařským týmem, ale rovnou před celým královským dvorem. Porodu byly přítomny desítky lidí, které dohlížely na to, aby dítě s modrou krví nebylo náhodou vyměněno za jiné.
Řeky i půlměsícový otvor
V minulosti se děly i další zajímavé věci. Tak například původní americké obyvatelky rodily u řek a potoků. Na pomoc si braly porodní báby, ty však jejich novorozence nechytaly. Děti tak vyklouzly na hromadu listí, která byla načechrána pod tělem rodící matky. Ty tak nemohly rodit vleže, ale pouze ve stoje nebo vsedě.
Hodně specifické byly také porody v antickém Řecku. Jak informoval dávný řecký fyzik Syranus, i tam byly na scéně porodní báby, a samotný porod probíhal na křesle s opěrkami. To v sobě mělo půlměsícový otvor, kterým dítě po narození vyklouzlo na svět.
Pánové, zákaz vstupu!
Porody ve středověku byly ryze dámskou záležitostí. Tehdy se jednalo o velmi riskantní záležitost, a tak byla často největší nadějí rodící ženy víra. A taky porodní bába, kterou mohla zastoupit některá ze starších žen z rodiny. Rodilo se doma a pánové měli do míst, kde žena rodila, přísný zákaz vstupu.
Porody probíhaly převážně vsedě na porodních židlích, které byly vypolstrovány plátěnými ručníky. Žádný nástřih hráze se tehdy neprováděl, nepoužívaly se ani porodnické kleště a k císařskému řezu došlo jedině tehdy, pokud rodící matka umírala nebo byla již mrtvá. Dokonce se spekuluje o tom, že první císařský řez, který přežila matka i dítě, byl proveden v Praze. Prý se jednalo o ženu Jana Lucemburského. Tyto prameny však nejsou ověřitelné…
Amulety i rituály
Poté, co novorozenci spatřili světlo světa, byli ihned umyti studenou nebo vlažnou vodou, následně je utřeli plátýnkem a zabalili. Lidé jim pokládali do kolébky nejrůznější amulety z mrtvých zvířat, kterými jim „dávali“ život a zdraví. Obvyklé byly také rituály, kterých se čerstvě narozené děti účastnily.
Zajímavostí je také to, že děti v německy mluvících zemích nebyly do tří let věku mnohdy pojmenovávány. Z důvodu vysoké úmrtnosti.
V současném moderním světě jsou výše zmíněné metody vedení porodu pouhým úsměvným mementem. Porodnice nabízejí rodičkám veškerý komfort i péči, zázemí potřebné k porodu i špičkový personál pro co nejhladší průběh porodu.
Přesto je zajímavé si občas připomenout, proč se porod dříve nazýval „těžkou hodinkou“. Podle popisu tomu tak rozhodně být muselo.
Autor: Petr Sobol