_Kofein a těhotenství
Těhotné ženy kávu v rozumné míře pít mohou. Takový je závěr vědeckých studií. Na druhé straně, se zatím se nepodařilo prokázat, že by novorozenci mohli mít z kofeinu prospěch, i když i studie s touto otázkou vlivu na nedonošené novorozence probíhají. Pro plod v děloze není kofein asi žádným přínosem.
Kofein patří mezi látky, které dokáží snadno prostoupit placentou. To znamená, že pokud matka pije silnou černou kávu, silný černý čaj, povzbuzující nápoje apod. kofein z nich prochází i do těla jejího nenarozeného dítěte.
Kolik je akorát
Otázkou stále zůstává, kolik kofeinu je v těhotenství považováno za bezpečnou míru. Evropská agentura pro bezpečnost potravin uvádí ve své poslední zprávě z roku 2015, že bezpečný horní limit je 200 mg kofeinu v potravě za den. Toto množství odpovídá vypití zhruba 1-2 šálků středně silné kávy za den.
Co může způsobit
Proč je dobré si hlídat množství přijatého kofeinu?
Kofein v malém množství neuškodí a běžné pití kávy nemůže plod ani novorozence ohrozit. Nízké dávky kofeinu do 200 mg za den nemají vliv na riziko potratu či předčasného porodu. Souvislost s růstovou retardací zůstává nezodpovězená.
Pravidelný přísun vysokého množství kofeinu, však může mít negativní vliv jak na vyvíjející se plod, tak na novorozence. Mezi účinky kofeinu patří stimulace nervové soustavy, poruchy spánku ale i snížení tělesné hmotnosti. Různé studie dávají do souvislosti příjem vysokých dávek kofeinu a neprospívání plodu v děloze, zvyšování krevního tlaku u matky a také zvýšené riziko předčasného porodu.
Pokud by bylo dítě během těhotenství vystaveno přijímání pravidelných vysokých dávek kofeinu (matka by vypila více než 7 šálků silné kávy, což by znamenalo, že její organismus přijal 750-800 mg kofeinu), mohlo by si její nenarozené dítě vypěstovat na kofein návyk. Jeho závislost by se mohla projevit neklidem a dráždivostí po narození a zejména tehdy, pokud by matka dítě nekojila, ale ihned přešla ke krmení umělou stravou.
Vzhledem k tomu, že nedonošené děti a donošení novorozenci jsou velmi vnímaví na kofein a jejich organismus se hůře vyrovnává s jeho odbouráváním, může trvat i několik dní, než se kofein z jejich těla po narození vyloučí.
Dospělé osoby v Evropě přijímají denně v průměru 200 mg (100–400 mg) kofeinu, především konzumací kávy a čaje, avšak rovněž nealko-nápojů včetně „energetických“. Příjem kofeinu je ovlivňován kulturními zvyky. V zemích severní Evropy je rozšířeno pití kávy. Průměrný příjem kofeinu v Dánsku, Finsku, Norsku nebo Švédsku se pohybuje okolo 400 mg denně. Děti, mladá generace a osoby, které kávu nepijí, přijímají kofein převážně pitím čaje a nealkoholických nápojů. V souladu s Evropskou směrnicí 2002/67/E musí být přítomnost kofeinu jasně uváděna v nápojích s obsahem vyšším než 150 mg/l. Toto nařízení se uplatňuje u nealkoholických a energetických nápojů obsahujících kofein, avšak nikoliv u kávy, čaje a podobných nápojů, neboť se předpokládá, že spotřebitel ví, že se jedná o kofein obsahující nápoje a že obsah kofeinu je závislý na způsobu přípravy nápoje (delší doba infuze nebo extrakce). Členské státy EU vyhovují této směrnici národními legislativními opatřeními.
Kofein má u lidí za normálních okolností poločas vylučování tři hodiny. V průběhu prvního trimestru těhotenství se poločas vylučování kofeinu zvyšuje až na 5-6 hodin, a nadále roste na 18 hodin ve 35. týdnu těhotenství. Tyto změny ve farmakokinetice mohou být důsledkem měnící se hladiny hormonů v průběhu těhotenství (Berger 1988). Změny hladin a účinnosti P450 enzymu mohou také ovlivnit délku poločasu kofeinu. Poločas kofeinu u novorozenců může být 40–130 hodin a to z důvodu nezralého metabolizmu vylučování kofeinu (Nehlig a Debry, 1994).
Metabolizmus kofeinu se liší u zvířat a lidí. U hlodavců se 40 % kofeinu metabolizuje na trimetyl deriváty, jako jsou metylxantiny. Tato cesta představuje u člověka pouze 6 % metabolizmu kofeinu. Hlavní metabolit u opic je teofylin. U lidí mezi 72 % a 80 % kofeinu prochází 3-metyl demetylací na paraxantin (Nehlig a Debry, 1994). Tento rozdíl omezuje aplikaci výsledků zvířecích studií na člověka.
Konzumace až 200 mg kofeinu ze všech zdrojů (káva, energetické nápoje, kola) u těhotných žen v běžné populaci nevyvolává obavy ohledně bezpečnosti pro plod. To je založeno na prospektivních kohortových studiích, kde byl nízký podíl „energetických nápojů“ na celkově požité dávce kofeinu (cca jen 2 %).
Jednotlivé dávky do 200 mg kofeinu a dávky do 400 mg kofeinu na den (asi 5,7 mg/kg za den) u kojících žen v běžné populaci nevyvolávají obavy ohledně bezpečnosti pro kojence.
Zdroj: Calda P. Kofein a těhotenství. Actual Gyn. 2015;7:21-22 (volně přístupný plný text)