_Když člověk nedýchá – resuscitace a umělé dýchání

Předlékařská resuscitace se skládá z nepřímé srdeční masáže a dýchání z úst do úst. Provádí se při zástavě dechu a oběhu, vždy na tvrdé podložce (podlaha, silnice, ne na posteli apod.). 

Nepřímá masáž srdce

Nepřímá masáž srdce u dospělého člověka:
 - dlaně překřížených rukou s napnutými lokty přiložte na hrudník postiženého,
 - 30x pravidelně stlačte hrudní kost v úrovni prsních bradavek frekvencí 100 - 120x/min.

Nepřímá masáž srdce u dětí: Děti se masírují pouze jednou dlaní a v případě novorozenců a kojenců dvěma prsty.

Dýchání z úst do úst

Dýchání z úst do úst u dospělého: po srdeční masáži překlekněte k hlavě pacienta. Zakloňte ji, zacpěte nos palcem a ukazováčkem a 2x do postiženého vdechněte (použijte resuscitační roušku).
Mezi dvěma vdechy nechte čas na vydechnutí.

Resuscitaci, pravidelné střídání srdeční masáže a dýchání, je třeba provádět, dokud si záchranáři nepřevezmou pacienta, nebo do obnovení srdeční akce. Frekvence dýchání je 100 – 120 vdechů za minutu.

Dýchání z úst do úst u dítěte

U dětí se na rozdíl od dospělých zahajuje resuscitace 5 vdechy.
Vdechy se u dětí provádějí s ohledem na jejich objem plic (mělčí vdechy, u kojenců např. jen obsah úst)! U malých dětí je možné také dýchat zároveň do úst i do nosu, frekvence dechů je 100 - 120x/min.

Pokud nechcete nebo neumíte provádět umělé dýchání nebo nemáte resuscitační roušku, bez přerušení pacienta masírujte! K záchraně života stačí provádět pouze srdeční masáž!

Záchrana tonoucího

Pouze záchrana tonoucího vyžaduje umělé dýchání! To proto, že organismus kyslík spotřebuje v době tonutí, kdy byl postižený bez přísunu kyslíku.

Rychlá informace:

Dospělí: resuscitace se zahajuje rovnou masáží srdce, poměr stlačení hrudníku a dýchání je 30:2, frekvence 100 - 120x/min., hloubka stlačení hrudníku 4 - 6 cm.

Děti: resuscitace se zahajuje 5 vdechy, poměr stlačení a dýchání je 30:2, frekvencí 100 - 120x/min., hloubka stlačení do 1/3 hrudníku.

Fotogalerie (4)

Z praxe záchranáře

„Jednou jsme vyjížděli k tragickému případu, který byl spojen s bezvědomím a dušením u pětiletého dítěte,“ vzpomíná Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska ZZS SČK.

Hlavní roli v celém příběhu hrála zvedací garážová vrata. „Pětileté dítě si s vraty hrálo, vrata najednou dítě zachytila za kapuci a tahem ho zvedla do výšky. Dítě se začalo dusit. V okamžiku, kdy si rodiče všimli, co se děje, bylo dítě už v bezvědomí. Rychle ho naložili do auta a jeli s ním do nemocnice,“ popisuje Hylebrant.

A to byla chyba. První pomoc měla spočívat v zahájení resuscitace a přivolání sanity. „Ač se na první pohled může zdát, že vlastní odvoz je nejrychlejší řešení, není tomu tak, i u vážných případů, kdy jde o život, je vhodné volat záchranáře a nespoléhat na vlastní síly,“ dodává Hylebrant.

Záchranáři bývají na místě za několik minut a ihned mohou začít pracovat. Pokud postiženého odvážíte sami, ztrácíte tím čas nutný k záchraně jeho života.

Na vzniku textu se podílel Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Autor: Barbora Neubergerová