_Jak správně plánovat těhotenství s diagnózou roztroušená skleróza

 Když žena s RS začne uvažovat o těhotenství, s kým by se o svém plánu měla poradit? 

Tato otázka v sobě zahrnuje více aspektů.
V prvé řadě by se žena měla poradit se svým partnerem, otcem budoucího dítěte, a svou rodinou, zda-li pomohou ženě dítě zabezpečit. Vzhledem k onemocnění je nutné nedovolit vyčerpat maminku například neprospanými nocemi, péčí o domácnost, procházkami a podobně. Všechny běžné aktivity a péče spojená s péčí o dítě a rodinu se musejí odehrávat dle kondice a neurologického stavu maminky.
Dále je třeba těhotenství probrat s neurologem. Zde je třeba spolu s pacientkou a nejlépe i budoucím otcem prodiskutovat rizika, možnost změn neurologického nálezu a další problémy, které mohou nastat.
Neurolog může rozhodnout, zda-li je stav ženy natolik stabilizovaný, aby těhotenství a porod probíhalo bez komplikací, dále pak určí jak s chronickou medikací, kdy vysadit antikoncepci a kdy je nejvhodnější doba pro početí dítěte. Toto vše by mělo proběhnout ještě v době plánování rodičovství.

Má nějaké slovo v tomto bodě gynekolog?

Gynekolog sleduje vývoj plodu a kondici matky z gynekologického hlediska, tedy již v době probíhající gravidity, rozhoduje o strategii porodu a s neurologem konzultují a spolupracují dle aktuálního stavu matky.

Co když žena s RS otěhotní neplánovaně?

Dle literatury i zkušeností víme, že neplánovaně otěhotní asi 50% pacientek. V těchto případech je naprosto nutná okamžitá konzultace s ošetřujícím neurologem. On je tím, kdo doporučí a rozhodně jak postupovat dále, jak s léčbou, režimem a podobně.

Co doporučujete mladým ženám, u nichž dojde k diagnostice RS v době plánování rodičovství?

Pokud se diagnóza RS stanovila během plánování rodičovství, doporučujeme zavést adekvátní terapii, vyčkat stabilizaci stavu a teprve po dosažení plné kompenzace kliniky, nálezu na magnetické rezonanci a po pečlivém zvážení všech okolností spolu s pacientkou a budoucím otcem doporučíme další rozvahu, kdy těhotenství uskutečnit.

Je nutné během gravidity vysadit léčbu?

Ano, většina léků nebyla z etických důvodů zkoušena v graviditě. Vycházíme z poznatků získaných při pokusech na zvířatech a z posmarketingových zkušeností různě velkých skupin narozených dětí žen léčených různou dobu při nepoznané nebo tajené graviditě. Používané léky včetně léků imunomodulačních jsou dle těchto výsledků zařazeny do skupin s určeným rizikem pro poškození plodu, ale u všech je z výše uvedených důvodů používání v graviditě nedoporučeno.
Jsou však výjimky, kdy publikovaná čísla nejsou varující a riziko poškození plodu není vyšší než v běžné populaci. Tehdy záleží na aktivitě nemoci, zda - li vysazení léků není pro zdraví budoucí matky vyšším rizikem, než je riziko užívání léků pro plod. Vždy vycházíme ze zásady, že narozené dítě potřebuje matku schopnou se o novorozeně postarat. Tehdy rozhodne ošetřující neurolog po diskuzi s pacientkou o vysazení nebo pokračování v léčbě.

Jsou nějaké specifické komplikace těhotenství u žen s RS?

Specifické komplikace nejsou, jen samozřejmě riziko ataky či zhoršení stavu - což však většinou koreluje s aktivitou nemoci před těhotenstvím. Naopak doba gravidity je imunitně a hormonálně velmi příhodná pro stabilizaci neurologického nálezu. Maminky se většinou cítí velmi dobře.

Mohou ženy s RS rodit spontánně?

Ano, většina žen s RS může rodit spontánně. Platí zásada – porod dle potřeb a rozhodnutí porodníka. Při porodu by však nemělo dojít k vyčerpání rodičky, vývoj a management porodu by se měl řídit její kondicí. Procento porodů s operačním řešením či instrumentální porody se významně neliší od běžné populace.

Jak je to s kojením?

Ženy s RS určitě mohou kojit.
Doba kojení záleží na kondici matky a aktivitě nemoci. Někdy – i když spíše výjimečně - je nutné se brzy vrátit k původní medikaci, pak je samozřejmě nutné laktaci ukončit.
Ideální je, aby se kojení ukončilo v době přechodu dítěte na smíšenou stravu, což bývá kolem šestého měsíce věku dítěte, a matka se vrátila k původní medikaci.

Pokud žena plánuje další těhotenství, je nějaký optimální časový odstup od předcházejícího porodu?

Na to nemohu přesně odpovědět a zásadní číslo nedokáži poskytnout. Vše záleží na mnoha faktech, na věku rodičky, rodině jako celku...
Ale ze zkušeností doporučuji návrat k imunomodulační léčbě jak bylo výše uvedeno, posečkat nejméně rok, pečlivě zkontrolovat neurologický nález a magnetickou rezonanci. Pak by měla nastoupit diskuze o kondici maky, průběhu předchozí těhotenství, zvážit zátěž matky a pomáhající rodiny se stávajícím dítkem. Pak je možno uvažovat o dalším těhotenství. Ideální rozestup věku dětí je dle mých zkušeností 2-3 roky.

Co byste vzkázala ženám s RS, které mají obavy z toho, jak by těhotenství zvládly a bojí se, že by mohlo dojít ke zhoršení jejich zdravotního stavu?

Obava ze zhoršení stavu RS je přirozená a ochranná. Ale touha po splnění biologické role ženy je většinou taková, že své obavy pacientka překoná, ženy obvykle jen potřebují vše zvážit a prodiskutovat.
Doporučuji, aby všechny své obavy svěřily svému neurologovi a i s partnerem přišli vše prodiskutovat, zvážit okolnosti a najít vhodnou dobu.
Přeji všem budoucím maminkám, aby obavy ze zhoršení stavu odsunuly do pozadí a nepřipravily se tak o štěstí z mateřství a naplnění role matky.