_Jak jsme přišli k zubnímu kazu, díl 2. Zubní kazy způsobuje bakterie

Zubní kaz patří mezi onemocnění, jehož původce je bakterie. V tomto případě jde zejména o bakterie Streptococcus mutans a další kmeny z rodu Streptococcus.
„Tyto mikroorganismy mají tendenci se usazovat na tvrdých tkáních, kde vytvářejí zubní plak. Část bakterií přítomných v zubním plaku rozkládá cukry na agresívní kyseliny, enzymy a další látky, které narušují zubní sklovinu. Tím je dán základ vzniku zubního kazu. Náchylnější k jeho rozvoji jsou zubní praskliny, štěrbiny a špatně dostupná místa,“ vysvětluje docent MUDr. Roman Šmucler CSc.
Počínající zubní kaz je nenápadný a vypadá jako křídově bílá skvrna na zubní sklovině, odtud se pak nákaza šíří dál, do hloubky zubu.
„Neléčený zubní kaz může způsobit řadu komplikací. Například velmi bolestivý zánět zubní dřeně, může vést k zánětu okolních měkkých tkání i ke ztrátě zubu,“ doplňuje lékař.
To, co dokáže zastavit destrukci zubních tkání bakteriemi, je pravidelná ústní hygiena.
„Bakteriím trvá až 48 hodin, než se jim podaří vytvořit dostatečnou vrstvu zubního plaku, ve které probíhá vznik látek narušujících sklovinu. Pokud jsou zuby pravidelně pečlivě čištěny, je u zdravého člověka minimální riziko vzniku kazu,“ doplňuje lékař.

Zuby se umí samy opravit

Vznik zubního kazu doprovází postupná demineralizace zubní skloviny, později i hlubších zubních tkání. Pokud se však během procesu narušování zubní skloviny změní podmínky v dutině ústní a zubní plak s bakteriemi je odstraněn, má zub možnost se sám opravit. „V okamžiku kdy je kazem zasažena pouze zubní sklovina, může dojít ke zpětné remineralizaci poškozené tkáně a tím k opravě zubu.
Minerály se do zubní skloviny vychytávají ze slin, minerálních vod, ze zubních past a podobně, takže napadení zubu kyselinami a následná oprava jsou velmi časté- problém nastává, když se rovnováha dlouhodobě nakloní směrem k baktériím“ dodává lékař.

Dudlíky s medem a s bakteriemi

U malých dětí dochází k nákaze bakterie Streptococcus mutans z dospělého člověka.
„Nejčastější cesta přenosu probíhá přes dospělým olíznutou lžičku, kterou je dítě právě krmeno, dudlík a další předměty, které dítě bezprostředně poté bere do úst,“ vysvětluje docent Roman Šmucler.
U dětí se často v souvislosti se zkaženými zuby mluví i o tzv. medových zubech. „V těchto případech jde o kazivost mléčných, často teprve se prořezávajících zubů, ke které dochází poté, co dítě dostává na zklidnění dudlík namočený do medu. Přítomnost cukrů, kyselé pH medu a nedostatečná, případně chybějící ústní hygiena u takto malých dětí vede k masivní kazivosti a ztrátě mléčných zubů,“ vysvětluje lékař a pokračuje „V současné době je výskyt medových zubů významně nižší, než tomu bylo v minulosti. Na druhou stranu se ale objevilo velké množství dětí, u nichž došlo ke zkažení zubů kvůli častému pití slazených nápojů. Jde v podstatě o velmi podobný princip. Po vypití sladkého nápoje je proto namístě ústa alespoň vypláchnutí čistou vodou, která prostředí zneutralizuje.“
V minulosti mělo mnoho dětí zuby poškozené následkem nasazené antibiotické léčby. „Šlo o tak zvané tetracyklinové zuby. Dnes toto známe a antibiotika nebezpečná pro zuby v době jejich vývoje nepředepisujeme,“ uzavírá stomatolog.

Očkování proti zubnímu kazu?

Vzhledem k tomu, že původcem zubního kazu je bakterie, nabízí se otázka, zda by jeho vzniku nešlo předcházet účinným očkováním.
„I tyto úvahy jsou ve světě vědy známy, a snaha vyvinout účinnou očkovací látku trvá už dlouho. V současné době však nejsou výsledky tohoto snažení nijak oslňující.
Jednoduše řečeno, účinná vakcína proti bakteriím způsobujícím zubní kazy zatím není,“ vysvětluje docent Roman Šmucler.