_Infekční (virová) žloutenka

Různé typy infekční žloutenky

U hepatitidy rozlišujeme několik typů, nejrozšířenější z nich jsou pak typy A, B a C.

Hepatitida typu A se přenáší z člověka na člověka orální cestou, tedy ústy, například pokud jíme špinavýma rukama nebo neomytým ovocem, zeleninou apod. Lidé si pojem špinavé ruce vysvětlují nesprávně a myslí si, že pokud nevidí na rukou špínu, že jsou ruce čisté. To je ale velký omyl. Špínou se mají na mysli viry a bakterie, které pouhým okem neuvidíme. Proto čisté ruce jsou jen ruce ŘÁDNĚ UMYTÉ! Hrůzným zážitkem je vidět, jak si lidé nemyjí ruce po návštěvě záchoda nebo jedí či olizují si prsty potom, co si hráli s domácími mazlíčky, či manipulovali s penězi. Hepatitida typu B a C se přenáší krví a tělním sekretem (tedy i pohlavním stykem, při injekční aplikaci drog, apod.)

Jak se infekční žloutenka projevuje

Hepatitida je akutní infekční onemocnění, které způsobuje zánět jater. Původcem nemoci jsou viry. Typickými projevy infekce jsou zežloutnutí pokožky, sliznic a očního bělma, světlá stolice a tmavá moč, tyto příznaky jsou pak doprovázeny dalšími obtížemi (jako je např. únava). Léčba hepatitidy většinou spočívá v režimových opatřeních, při kterých je nastolena přísná dieta a omezení fyzické aktivity.

Hepatitida typu A

Inkubační doba této infekce je v rozmezí dvou až sedmi týdnů a typické je pro tento druh hepatitidy to, že velmi často probíhá v epidemiích. První příznaky mohou připomínat běžné chřipkové onemocnění tzn. projevuje se únavou, nechutenstvím, slabostí a zvýšenou teplotou, doprovázenou bolestí svalů, břicha případně zad. Nemocí se může velmi snadno nakazit i těhotná žena, ale infekce by neměla znamenat zvýšené riziko vzniku komplikací ani pro matku, ani pro dítě. Prevencí vzniku onemocnění je očkování.

Hepatitida typu B

Inkubační doba je  v rozmezí čtyř týdnů až půl roku a zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk, tedy jedinec, u kterého je žloutenka v akutní fázi onemocnění. Tento typ hepatitidy může probíhat po dlouhou dobu zcela bezpříznakově, pouze s tím, že má nemocný světlou stolici a tmavou moč. Tato hepatitida se přenáší tělními tekutinami, je tak možný i přenos z matky na plod a to jak v době těhotenství, tak následně během porodu, kdy dítě prochází porodními cestami. Obecně platí, infekce během těhotenství by neměla poškodit vývoj plodu, a nemoc by tak neměla být důvodem k doporučení ukončení těhotenství, vše ale záleží na individuálním průběhu nemoci – nebezpečné jsou například vysoké tepoty apod. Pokud dojde k přenosu nákazy na dítě, tak infekce může s odstupem času způsobit poškození jater, které může vést až k cirhóze.. Prevencí tohoto onemocnění je očkování.

Hepatitida typu C

Tento typ žloutenky je velmi podobný typu B. Dlouhou dobu může probíhat skrytě, bezpříznakově takže v některých případech ani nemusí dojít k jejímu odhalení. Pokud se příznaky objeví, mohou mít jen lehký charakter, kterému jedinec nemusí věnovat pozornost – například bolesti břicha, nechutenství, vyskytnout se může i svědění kůže.  Tento typ žloutenky přechází do chronického stádia a může vést k cirhóze jater.

Co je žloutenka

Slovo žloutenka je pro většinu lidí synonymem k hepatitidě, tedy k virovému zánětu jater. Jde ale o označení nesprávné. Žloutenka v pravém slova smyslu znamená patologický jev, při kterém dochází ke zežloutnutí kůže, sliznic a očního bělma kvůli zvýšené hladině žlutého barviva bilirubinu v krevní plasmě. K tomu může dojít právě při akutní infekci jater. Žloutenka může vzniknout i při toxickém poškození jater, například alkoholem nebo některými druhy léků.  

Novorozenecká žloutenka není infekční nemoc

Jiným případem je novorozenecká žloutenka, která není způsobená žádným mikroorganismem, není tedy nakažlivá a vzniká během prvních dnů po porodu v důsledku nastartování vlastního metabolismu dítěte. Dítě je v nitroděložním životě vybaveno vyšším počtem červených krvinek, které se krátce po porodu – během druhého až pátého dne začnou rozpadat. Z červených krvinek následně dochází k uvolnění krevního barviva, jehož složkou je i bilirubin – tedy žluté krevní barvivo- do krevního oběhu. Toto barvivo je následně filtrováno přes játra a vylučováno stolicí a močí pryč z těla. Z části se ale ukládá do pokožky, kde se dále rozpadá a způsobuje zežloutnutí, které během několika dní odezní. Léčba této formy žloutenky je ve vystavení dítěte modrému světlu, které urychlí rozpad barviva. Ve zcela vyjímečných, krajních případech,  je třeba přistoupit k výměně krve transfuzí červených krvinek.