_Hra na smrt vás nemusí děsit, je přirozenou součástí vyrovnávání se se situací
Koronavirová opatření se stala součástí našeho světa, média nás neustále zaplavují informacemi o měnících se opatřeních a aktuálních číslech. My dospělí dokážeme díky zkušenostem vyhodnocovat, co je pro nás z přicházejících zpráv důležité, pro děti to ale může být velmi náročné. Ne všechny informace jsou pro ně srozumitelné a svět se pro ně tak lehce stane jen plným smrti a nemoci. Jak se s tím vyrovnávají a můžeme jim v tom pomoct?
Od začátku pandemie náš život několikrát vyjel ze svých běžných kolejí a mnoho se toho změnilo pro nás i naše děti. Ačkoliv se co nejvíc snažíme dodržovat denní řád, je obvykle dost odlišný od toho před rokem. Děti jsou chvíli ve škole, chvíli doma, scházejí jim kamarádi a sociální vazby, jejich režim pozbyl jistot a zároveň kolem sebe neustále slyší o koronaviru a smrti. Děti veškeré dění vnímají svou perspektivou, mísí se jim přitom informace o počtu nemocných a mrtvých zaslechnuté v médiích, všemožná měnící se omezení, o kterých my dospělí mluvíme a působí na ně i naše emoce a naladění.
„Naše emoce děti cítí, i když si o nich přímo nepovídáme. Všechno to, co k nim přichází, potřebují zpracovat a vytvořit si vlastní ‚naivní‘ teorii, která jím bude dávat smysl,“ vysvětluje vnímání našich emocí a aktuální situace u dětí Mgr. Barbora Racková, terapeutka Poradny Vigvam, ve které zajišťují terapeutickou pomoc rodinám, kde někdo zemřel.
Informace nad zlato
K vyhodnocení situace a volbě vhodné strategie slouží dospělým i dětem informace přicházející zvenčí. Mohou nám pomoct v případě nebezpečí, proto se jich snažíme získat co nejvíce a zároveň vyhodnocovat, které jsou pro nás relevantní. Stejně tak je to i v případě aktuální koronavirové situace, o které kolem sebe dennodenně slýcháme. O získaných informacích následně mluvíme a vše rozebíráme se svými blízkými, čímž si je znovu třídíme.
Hra na smrt jako součást vyrovnávání se
Neděste se, pokud se teď v dětských hrách objeví na první pohled zvláštní prvky. Stejně jako máme my potřebu si o tématu povídat a sdílet ho, děti téma potřebují zpracovat svým způsobem. Může se tedy stát, že si děti začnou hrát na umírání nebo že je někdo nemocný. Pokud si toho všimnete, nelekejte se. Vyhněte se hodnocení a moralizování a ani jim hru nezakazujte v dobré víře, že by tím mohly něco přivolat.
„Hra je pro dítě nejpřirozenějším způsobem jak zpracovat co potřebuje a jak ze sebe dostat emoce, které má. Při hře dítě přirozeně vyjádří to, co ho trápí. Potlačené myšlenky i emoce vyjádří svým vlastním způsobem a tempem, skrz hru se vyrovnává s tíživými zážitky a přehrává si, co ho trápí,“ říká terapeutka Racková.
Zapojte se
Využijte hru jako svou příležitost, jak téma nemoci a smrti otevřít ve společném hovoru. Zapojte se a ptejte se jich. Dbejte ale na to, abyste jim podávali jen tolik informací, o kolik si samy řeknou. Právě díky správné míře informací se i děti dokáží v nastalé době lépe zorientovat.
„Můžeme se dítěte zvídavě ptát, co se při hře děje, jak se tam kdo má. Být tam pro něj přítomní, ale nehodnotit hru, neopravovat ho. Důležité je také nepřehlcovat děti informacemi, ale pravdivě jim odpovídat na to, na co se ptají. Zároveň ho můžeme ujistit, že věříme v to, že to dobře zvládneme,“ uzavírá Barbora Racková.
TIP – Na truchlení nemusíte být sami
Ztráta může vyvolat hlubokou krizi, a pokud není ošetřena, může způsobit dlouhodobé trauma. Poradna Vigvam je nezisková organizace, ve které pomáháme vyrovnat se s úmrtím blízkého člověka a brát smrt jako běžnou součást života. Při terapiích pracují s dětmi i rodiči, s učiteli i s širokou veřejností, která si uvědomuje důležitost přijetí tohoto smutného okamžiku v našich životech.
