_Genetické testy odhalí skryté nosičství genetických chorob

 „Pokud se sejdou dva nosiči skryté mutace stejného genu – mohou to být i vzdálení příbuzní - a oba předají tuto mutaci svému potomkovi, tak se narodí první vážně postižený jedinec v celé rodině. Pravděpodobnost postižení potomka nosičů skryté mutace stejného genu je 25 procentní,“ vysvětluje MUDr. David Stejskal, vedoucí lékař Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny GENNET, s.r.o.
U tohoto typu dědičných chorob (nazývají se autosomálně recesivní) neplatí argument, že v rodině se podobná choroba dosud nikdy nevyskytla. Za vznik choroby je odpovědná mutace jediného genu (choroba je monogenní), kterou postižené dítě získá do své genetické výbavy od obou svých rodičů zároveň. Vzhledem k jednoznačné příčině choroby lze také dobře odhadnout její závažnost.
Rodiče postiženého potomka tuto mutaci do své genetické výbavy také zdědili  - v tomto případě ale jen od jednoho ze svých rodičů – který také jako skrytý přenašeč neměl projevy onemocnění. Skryté nosičství autosomálně recesivní mutace se může v rodinách ve skryté podobě předávat řadu generací.

Které nemoci se vyšetřují

Namístě je vyšetření především mutací, u kterých je možno předpovědět závažnost choroby s vysokou pravděpodobností (mutace má vysokou expresivitu).
K recesivním chorobám, kterých je známo několik tisíc, patří například mukoviscidoza (cystická fibrósa), některé poruchy sluchu, svalové choroby nebo choroby látkové výměny. „Odhaduje se, že každý zdravý jedinec skrytě přenáší průměrně pět mutací závažných autosomálně recesivních chorob, které je možno odhalit jen genetickým vyšetřením. Například při vyšetřování nosičství mutace genu pro mukoviscidosu (CFTR genu) jsme v GENNETU prokázali nosičství u každého dvacátého vyšetřeného – více než bylo očekáváno,“ dodává MUDr. David Stejskal. 

Prevence recesivně dědičných chorob

Pokud genetické testy u dravých potenciálních rodičů prokáží nosičství mutace stejného genu, vzniká u dvojice 25 procentní pravděpodobnost narození postiženého potomka. V tomto případě má pár několik možností, jak se získanou informací zacházet:

1.  Spolehne se na to, že bude mít štěstí (šance na úspěch je 75% ) a rozhodne se pro spontánní početí potomka (přistoupí na tzv. reprodukční ruletu). 
2.  Podstoupí vyšetření genetického postižení plodu v těhotenství (prenatální diagnostiku). Po spontánním početí s výsledkem reprodukční rulety v poměru  ?  (postižený) ku  ? (zdravý potomek) podstoupí žena v 10.- 16. týdnu těhotenství vyšetření plodu z buněk placenty, plodové vody nebo dalších tkání plodu. Pro získání vzorků vhodných k vyšetření je většinou nutno proniknout odběrovou jehlou přes stěnu břišní do děložní dutiny – provést invazivní výkon- (amniocentesu, CVS).  Při definitivním průkazu postižení plodu může matka požádat o přerušení těhotenství do 24. týdne těhotenství.
3. Další možnost řešení vzniklé situace je preimplantační diagnostika – PGD:  po mimotělním umělém oplodnění (metody IVF)  se ve vzniklých zárodcích vyšetřují kombinace mutací rizikového genu. 25 procentní riziko vzniku nepříznivé kombinace mutací sice PGD ovlivnit nelze, ale je možno zjistit zbývajících 75 procent zárodků u kterých se choroba nevyvine. Pokud jsou oba partneři zdraví, v optimálním věku a jejich reprodukční zdatnost není snížena, je možno očekávat dostatečný počet kvalitních zárodků vzniklých po spojení odebraných vajíček a spermií ve zkumavce. Takto vzniklé zárodky jsou následně mezi třetím a pátým dnem po oplození geneticky vyšetřeny.  Do dělohy ženy jsou přenesena pouze zdravá embrya, která mutací nejsou postižena. 

Nejčastější vyšetřované autosomálně recesivní mutace:

Základní trojici genů s významným rizikem přenašečství skryté mutace v naší populaci tvoří:

1. CFTR (způsobující cystickou fibrósu)   
2. GJB2   (způsobující závažnou poruchu sluchu)
3. SMA   (způsobující závažnou, často smrtelnou svalovou poruchu)

„Vyšetření skrytého nosičství mutací těchto genů u potenciálních rodičů je u nás dostupné a je možno odhadnout, že některou z mutací výše uvedených genů přenáší jeden z deseti vyšetřených.
V zahraničních laboratořích je možno vyšetřit nosičství mutací mnoha dalších (až 100) genů. Toto rozšířené vyšetření je však určeno převážně pro určité populační skupiny- například partnery s židovskými předky,“ uzavírá MUDr. David Stejskal, vedoucí lékař Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny GENNET, s.r.o.