Dobrý den paní doktorko. Obracím se na Vás s následující prosbou. Doma máme 3 týdenního novorozence a 3 leté dítě. Před cca 2 týdny nebo 10 dny měla naše babička na puse malý opar – sice nic velkého, tudíž ani já nebo manžel jsme si toho nevšimli, ale protože babička na opary trpí, tak prý pozná už v rané fázi, že se jí opar dělá (pozná to prý dle nepříjemných pocitů na rtu a zduřelého rtu). Tentokrát tedy měla opar na puse ne klasického vzhledu patrného na první pohled, ale prý byl opar jen v počáteční fázi – cítila ho jazykem v koutku pusu a byl doprovázený opět uvedenými nepříjemnými pocity, a proto si ho babička ošetřovala jakousi mastičkou na opary. Právě proto, že prý babička podchytila a ošetřovala mastí opar včas, měla ho prý jen cca 3-4 dny na rozdíl od předchozích období, kdy prý opar má cca 10-14 dnů do úplného zhojení. Včera jsem s manželem viděla v TV pořad, kde bylo mimo jiné zmíněné, že právě opar je nebezpečný u malých dětí, u kterých může dokonce vyvolat encefalitidu nebo meningitidu. Já opar nikdy v minulosti neprodělala, tudíž děti určitě protilátky ode mě nemají. Protože mě uvedený TV pořad dost znepokojil, ráda bych se Vás v této souvislosti zeptala na následující dotazy: 1) Jak dlouhá je inkubační doba herpetické encefalitidy a meningitidy a mohu po jejím uplynutí být klidná, že se dítě virem nenakazilo? 2) Slyšela jsem o chronické formě těchto dvou onemocnění, která se údajně může projevit až v řádech měsíců od nakažení – je tomu skutečně tak nebo této chronické formě musí předem předcházet akutní forma těchto onemocnění uvedená výše v bodu 1? A znamená to tedy, že když se dítě nenakazí v poměrně krátké době uvedené v bodu 1 akutní formou těchto nemocí, že nemůže v budoucnu onemocnět jejich chronickou formou? 3) Jakých příznaků si mám prosím nyní všímat u našich dětí, které by mohly souviset s infekcí herpetickým virem, a to zvlášť u novorozence a 3 letého dítěte? Jsou tyto nemoci provázené vždy horečkou a zvracením nebo mohou být i bezpříznakové? Slyšela jsem, že se tyto nemoci mohou projevit také zežloutnutím pokožky, což je zejména u našeho miminka problém, protože to se ještě zcela nezbavilo novorozenecké žloutenky, tudíž nepoznám případné zežloutnutí herpetickým virem … 4) Hrozí dítěti (zejména novorozenci) ještě kromě infekce encefalitidou nebo meningitidou jiné závažné zdravotní komplikace po infekci herpetickým virem (virem způsobujícím opar na rtu) a pokud ano, pak jaké? Jaké mají tyto další případné zdravotní komplikace příznaky a jaká je jejich inkubační doba? 5) Slyšela jsem, že diagnostika encefalitidy a meningitidy způsobená herpetickým virem není jednoduchá, že prý nestačí jen odběr krve, ale že prý je potřeba vyšetření mozkomíšního moku – je tomu skutečně tak? Jaká diagnostická vyšetření jsou dle Vás třeba k vyloučení těchto nemocí? V těhotenství jsem kvůli úrazu musela ve 30.tt absolvovat vyšetření MRI hlavy a krční páteře, tudíž bych nerada zbytečně dítě zatěžovala dalším obdobným vyšetřením nebo dokonce nějakým jiným a bolestivým vyšetřením… 6) Jaký je průběh onemocnění herpetickým virem u 3letého dítěte? Našeho stejně starého syna totiž hlídala po dobu výskytu oparu babička a jednou ho neuhlídala a prý se zřejmě trochu napil z její sklenice, tudíž se bojím, aby se oparem nebo encefalitidou nenakazil… 7) Co se týká našeho novorozence, tak s ním babička byla v následujícím kontaktu. Po dobu výskytu oparu k nám chodila na návštěvu na cca několik hodin denně (mimo jiné pohlídat mi právě 3letého syna, protože jsem po císařském řezu), ale v bezprostředním kontaktu s novorozencem babička dlouho nebyla – párkrát se koukla na miminko do dětského lehátka, ale prý si myslí, že na něj nekýchla nebo tak něco, ale nevím, jak moc je tento vir infekční, když se šíří pouhými kapénkami… Jinak jsme s babičkou byli chvílemi i ve společné místnosti bytu, miminko jsem však vždy chovala jen já a babička se jen na dítě chvílemi podívala… 8) Jediný bližší kontakt mezi naší babičkou a novorozencem proběhl zřejmě jen v porodnici, tedy v době buď těsně před výskytem oparu nebo v jeho samém počátku – seděly jsme s babičkou na lavičce a miminko spalo u naší lavičky v dětské postýlce a po kojení mi ho babička vzala na cca 10 minut na odříhnutí a položila si tedy dítě na hrudník (protože já jsem po císařském řezu měla bolesti břicha). Jak dlouhá je inkubační doba herpetického viru, tj. kolik dnů předem před výsevem oparu a kolik dnů po jeho vymizení? 9) Jak moc je herpetický vir infekční, tj. jen prostřednictvím „dotknutí se“ oparu nebo je tento vir infekční také jen prostřednictvím slin už cca několik dnů před výsevem oparu na rtu, tj. zda k infekci virem je třeba přímý kontakt s oparem nebo zda k infekci „stačí“ kontakt se slinami v době výsevu oparu, aniž by došlo k přímému kontaktu s oparem samotným? 10) Uvědomuji se, že můj dotaz byl velmi rozsáhlý, také z důvodu, že této problematice nerozumím, ale můžete mi prosím jako odborník z oboru infekčních nemocí poradit, jak mám nyní postupovat, tj. zda děti (a hlavně novorozence) zatím pouze a jak dlouho sledovat (a jakých příznaků si mám především všímat?) nebo zda raději předem preventivně podstoupit nějaké vyšetření dětí? Předem se omlouvám za zdlouhavý dotaz, ale mám obavy o zdraví dětí. Moc děkuji za Váš čas a mějte se hezky.

Dobrý den, myslím, že se děsíte naprosto zbytečně. Herpes simplex virus (HSV 1 a 2) jsou viry, které lidstvo doprovází celou naši historii. Promořenost těmito viry je velice vysoká (kolem 90% populace) a většinou tyto infekce probíhají naprosto bez komplikací, většinou o nich ani nevíte. Poprvé se každý z nás setká s HSV většinou v dětství, v drtivé většině případů to ani nezaznamená. Inkubační doba je 2-12 dní a pokud se objeví nějaké příznaky, pak se nejtypičtěji jedná o tzv. herpetickou gingivostomatitidu, která se projevuje vytvořením vřídků na sliznicích dutiny ústní, na patře a může přecházet i na kůži v okolí úst. Dítě většinou bývá febrilní,mrzuté, málo pije. U starších dětí a dospělých se projevuje zase spíše jako tonsilofaryngitida (tedy zánět mandlí a patrových oblouků). Po prvním kontaktu s infekcí viry zalézají do nervových ganglií a tam přežívají doživotně. Těchto virů se tedy nikdo z nás neumí zbavit. Pokud následně během života je člověk vystaven rizikovým faktorům jako je oslabení imunity, stres, fyzická zátěž, expozice slunci a je k tomu ještě predisponován, může onemocnění reaktivovat, tedy znovuvzplanout-a to je ten opar na rtu co mívá vaše babička. Od babičky se děti mohou nakazit jen užším kontaktem, viry jsou totiž obsaženy v tekutině, která je uvnitř oparového puchýřku. Tedy pokud by se s dětmi líbala, hodně objímala a puchýř by praskl, pak k nákaze dojít může. Ale stejně tak kolem vás chodí tisíce lidí a dětí, kteří virus mají ve slinách a neví o tom a rozšiřují ho prskáním a inokulací do okolí, takže nákaze stejně nezabráníte a ani není důvod. Komplikace jako je herpetická encefalitida či komplikované generalizované formy onemocnění nejsou naštěstí časté a jsou vždy příznakové a hned při prvním podezření na ně je nasazována léčba. U novorozenců pak existuje ještě forma vrozená, kdy se dítě nakazí od vás během těhotenství či porodu, což se ale většinou manifestuje buď již prenatálně (během těhotenství), nebo v prvním týdnu po narození, podle toho kdy dojde k nákaze. Doporučuji tedy hodit vše za hlavu a v tuto chvíli neřešit. Když dětem něco bude, zajít k vašemu pediatrovi, aby to zhodnotil. Rozhodně se ale nestresujte nějakým vymýšlením katastrofických scénářů, věřte mi, že to není na místě. Na druhou stranu by dítě alespoň v novorozeneckém období, ale lépe ještě o něco déle, mělo být co nejméně vystavováno rizikovému prostředí. Spíš bych se však obávala například pobytu v nákupních centrech, dětském kolektivu a podobně.