_Zánět středouší a rýma spolu souvisejí

Ve velké většině případů akutnímu zánětu středouší předchází virové onemocnění spojené s rýmou. Viry napadají sliznici nosu a z ní se následně infekce pomalu rozšiřuje dál na sliznici nosohltanu. Z nosohltanu se nákaza může rozšířit až do Eustachovy trubice, která spojuje nosohltan se středním uchem.
Dojde-li k infekci Eustachovy trubice, její sliznice na přítomnost nákazy reaguje překrvením a otokem. Ten následně brání průchodnosti trubice, prostor středouší se uzavírá, tím dochází ke vzniku podtlaku a následně k vytváření a hromadění tekutiny ve středouší. Tak vznikají ideální podmínky pro vznik zánětu, ke kterému se ve velké většině případů druhotně přidá i bakteriální nákaza.
Onemocnění je velmi časté u malých dětí, to je tím, že jejich Eustachova trubice je kratší než je tomu u dospělého člověka a její sklon je velmi mírný (v dospělosti se sklon významně zvyšuje), oba tyto faktory umožní snadnější prostup infekce do středouší. K propuknutí zánětu dochází obvykle velmi rychle a často se tak děje během spánku dítěte, kdy dojde k překrvení sliznice a zánět podpoří i teplo polštářů a přikrývky.
U části dětí zánět středouší vznikne nejprve v jednom uchu a následně se objeví i ve druhém.
U dětí, které opakovaně trpí na záněty středouší, může problém souviset i se zvětšenou nosní mandlí.
Zánět středouší může být i chronický a může postihnout i dospělého člověka.

 Jaké jsou příznaky

• mrzutost a plačtivost dítěte
• zvýšená teplota
• malé dítě si může sahat na ouško, větší už umí místo bolesti pojmenovat, zejména jde-li o opakující se problém
• ucho bývá citlivé na dotek
• zánětu většinou předchází rýma
• pokud dojde ke spontánnímu prasknutí během spánku, objeví se na polštáři krev s příměsí hnisu

Co dělat

Pokud se u dítěte objeví některé z uvedených příznaků, nebo problém jasně pojmenuje, je třeba vyhledat ušního specialistu (oddělení ORL). Lékař dítě vyšetří a rozhodne o léčbě.
Když lékař zjistí, že ušní bubínek je zarudlý a vyklenutý (jde o známku toho, že vlivem probíhajícího zánětu došlo k vytvoření a nahromadění tekutiny), pacient má teplotu a ucho je bolestivé, navrhne píchnutí bubínku (tzv. paracentézu).  Tím dojde k odtoku nahromaděné tekutiny a uvolnění bubínku. Zákrok krátkodobě může zvýšit bolest, ale bezprostředně po něm u většiny dětí nastupuje výrazná úleva.
Píchnutí ale není jediným možným řešením problému.
Pokud lékař vidí, že u dítěte probíhá infekce horních cest dýchacích, ucho je sice bolestivé, ale vyšetření ukáže, že bubínek není vyklenutý (ale je ještě tzv. vpáčený), může být doporučena konzervativní léčba, která spočívá v nasazení antibiotik. K podpoření léčby je možné celkově podávat antihistaminika (léky proti alergii), která pomohou v ústupu otoků, v lokální terapii je možné léčbu podpořit ušními kapkami s protizánětlivým a analgetickým účinkem.
Takto nasazená léčba by první efekt měla přinést zhruba za 12 hodin.
Ke zmírnění bolesti a poklesu teploty je možné při obou metodách léčby zároveň podávat i léky k tomu určené (s obsahem paracetamolu či ibuprofenu).
Neléčený zánět středouší může mít velmi vážné komplikace.

Jak předcházet onemocnění

Pokud dítě dostane rýmu, je třeba, aby rodiče dbali na to, aby dítě důkladně smrkalo (u malých dětí, je nutné odsávání odsávačkou).
Druhou zásadou by mělo být pravidelné vykapávání nosu nosními kapkami. Ty zmírní otok sliznic, čímž dojde k zachování průchodnosti Eustachovy trubice a snížení pravděpodobnosti vytvoření zánětu.
Přestože se to může zdát zvláštní, právě kapání a pečlivé odstranění sekretu z nosu je jedinou možnou prevencí vzniku zánětu středouší, k jaké rodiče mohou přistoupit. 

Text vznikl ve spolupráci s ORL specialistkou MUDr. Danou Jenšovskou z Lékařského domu Mezibranská.