Mezi  nemoci, které klíšťata přenášejí, patří i klíšťová encefalitida. Ta se samozřejmě nevyhýbá žádné věkové skupině a nakazit se jí tak od infikovaného přisátého klíštěte mohou i děti.
„Děti mívají častěji než dospělí v průběhu nákazy klíšťovou encefalitidou virový zánět mozkových blan, který jim může způsobit nepříjemné trvalé následky, jako např. chronické bolesti hlavy, nespavost, poruchu paměti nebo koncentrace. Občas dochází u dětí i k závažnějším zdravotním problémům následkem zánětu centrálního nervového systému,“ říká docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS odborný garant center očkování a cestovní medicíny.

Klíště a prospěch

Děti se však mohou setkat i s dalším následkem klíšťovky. A jde o komplikaci, kterou by v souvislosti s klíštětem čekal jen málokdo. „Jedním z následků nákazy je i náhlé zhoršení prospěchu ve škole a změny v chování dítěte, které jsou velkou zátěží i pro okolí, zejména pro rodiče,“ dodává lékař.
Co byste nečekali:

• klíště může snížit schopnost dítěte se soustředit
• klíště může být příčinou náhlé změny v chování dítěte
• klíště může stát za zhoršením prospěchu ve škole
• klíště může být důvodem, proč u dítěte vznikly kázeňské problémy

Jak se bránit

Klíště se na území České republiky vyskytuje prakticky všude. Nevyhýbá se ani městům. Snížit riziko přisátí klíštěte může používání repelentů a pohyb po zpevněných cestách. Riziko naopak zvyšuje pohych ve vysoké trávě. Jedinou možnou prevencí onemocnění klíšťovou encefalitidou je vakcinace. Ta je možná od jednoho roku věku.
„Na svou ochranu by neměli zapomínat ani rodiče, s trvalými následky nemusí být schopni se o své děti postarat. Přes pokroky medicíny proti viru klíšťové encefalitidy stále nemáme účinný lék. Tolerance vakcín je velmi dobrá a díky miliónům aplikovaných dávek známe velmi dobře profil jejich vysoké účinnosti i bezpečnosti,“ radí odborník.

8 věcí, které byste o klíšťatech měli vědět

• Většina z nás se před rizikem přisátí klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
• Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka vydává. V těsné blízko pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.
• Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku, či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a mezi vlasy.
• Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Standartními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Jedinou prevencí, proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.
• Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až 600 lidí.
• Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psi, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dopělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.
• Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.
• Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x. 

ilustrační foto: pixabay.com