_Vývoj dětské pokožky pokračuje i po narození

Dětská kůže má svá specifika. Obsahuje více vody než pokožka dospělého člověka, má slabší rohovou vrstvu a bývá citlivější na vlivy zevního prostředí. Ochranné funkce jako tvorba pigmentu nebo imunitní systém v průběhu prvních let teprve dozrávají.

Nitroděložní vývoj

Lidská kůže se skládá ze tří vrstev:

1. pokožky
2. škáry
3. a podkožní tukové tkáně.

Pokožka se krátce po oplození vajíčka (kolem 4. týdne těhotenství) začne vyvíjet ze zevního zárodečného listu zvaného ektoderm. Škára a podkožní vazivo vznikají ze střední části zárodečného listu – z mezodermu. Potní žlázy, mléčné žlázy, vlasy, chlupy, vousy a nehty, které se označují jako kožní adnexa, se vytvářejí spolu s pokožkou z ektodermu. U zdravého novorozence je kůže plně vytvořena, její vyzrávání však pokračuje až do druhého roku věku. Za známku donošenosti narozeného dítěte je považována vyvinutá nehtová ploténka, u které volný okraj nehtu přesahuje přes konec prstu.

Slovníček pojmů

Kůže (dermis) – je největší orgán lidského těla. Pokud by se kůže dospělého člověka rozprostřela, zaujala by plochu 1,6 – 1,8 m2 a vážila by 4-5 kilo.
Pokožka (epidermis) – je horní vrstva kůže, její průměrná tloušťka je 0,2 mm (nejsilnější je na chodidlech, nejslabší na očních víčkách). Je tvořena dalšími sedmi vrstvami.
Škára (corium) – je prostřední vrstvou kůže, na své spodní hranici přechází v podkožní tukovou tkáň. Škára je protkána cévním řečištěm a je inervována.
Podkožní tuková tkáň – je spodní vrstvou kůže. Její tloušťka je různá, nejslabší je na očních víčkách, nejsilnější vrstva je na hýždích a stehnech.


Text vznikl ve spolupráci s MUDr. Monikou Arenbergerovou z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.