_Vyvážená strava nastávající maminky i v zimě
Během těhotenství se vše postupně mění – alespoň částečně by se měla proměnit také skladba stravy, kterou jako nastávající maminka volíte. Obzvlášť v zimě je pak problematické dostatečné zdroje vitamínů a minerálů zajistit, a tak není od věci přizvat na pomoc multivitamíny.
Perfektní balanc ve stravě je pořádný oříšek. V těhotenství se tělo matky rychle mění a přizpůsobit se jeho proměně si žádá odhodlání a připravenost. U určitých stopových prvků lze relativně snadno očekávat jejich nedostatek, doplnit je přitom nemusí být problematické. „V praxi se nejčastěji v těhotenství setkáváme s nedostatkem železa, což má za následek chudokrevnost. Chudokrevnost se projevuje únavou, bolestmi hlavy či závratěmi. Ženy by měly dbát na jeho dostatečný příjem, aby předešly příznakům spojených s anémií,“ říká MUDr. Radka Gregorová, gynekoložka z Lékařského Domu na Praze 7.
Omega 3 mastné kyseliny
Pozor bychom si měli dávat hlavně na dostatečný přísun DHA a EPA, jde o omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které přispívají k normální funkci srdce a udržení krevního tlaku. DHA navíc napomáhá i ke správné funkci mozku a zraku miminka. Příznivého účinku se dosáhne při příjmu 250 mg DHA denně. Dostatečný příjem zajistí pravidelná konzumace ryb dvakrát týdně a kvalitních rostlinných olejů, například slunečnicový nebo olivový.
Nové doporučení odborníků? Laktobacily
Trochu neobvykle stále působí doporučení odborníků užívat v těhotenství laktobacily. „Studiemi bylo prokázáno, že užívání L. rhamnosus HN001 v období těhotenství a kojení snižuje riziko rozvoje atopického ekzému dítěte až o 44 %. Proto je doporučeno užívání probiotik zejména těhotným a kojícím ženám, které mají vysoké riziko rozvoje atopického ekzému u dítěte a také dětem s vysokým rizikem rozvoje tohoto onemocnění. L. rhamnosus ovlivňuje osídlení střevní mikroflóry a posiluje tím její bariérovou funkci. Kromě toho, že působí antioxidačně, pomáhá regulovat imunitní odpověď organismu. Tělo chrání před množením kvasinek a některých druhů bakterií jako je Aspergillus nebo E. Coli. Také eliminuje plynatost a průjmy,“ vysvětluje MUDr. Gregorová.
Dostatek kyseliny listové… a dál?
Součástí vyvážené stravy v těhotenství je stálice – kyselina listová (vitamin B9), která přispívá k růstu zárodečných tkáni během těhotenství, k normální krvetvorbě a podílí se na procesu dělení buněk. Je tak jedním z nejdůležitějších a také nejčastěji deficitních vitamínů v těhotenství, který se v dostatečném množství získává z potravy náročně. „Při výběru vitamínového doplňku je důležité, aby obsahoval kyselinu listovou v dostatečném množství, minimálně 400 mikrogramů. Ideální je zvolit přípravek, který obsahuje již naštěpenou kyselinu listovou tzv. Quatrefolic, snižující riziko vrozených vývojových vad nervové trubice. Výhodou aktivního metabolitu kyseliny listové je, že ji tělo může využít přímo, tudíž je zaručen dostatečný příjem i u žen, jejichž tělo kyselinu listovou neumí štěpit jako tomu je u mutace MTHFR,“ uzavírá doktorka Gregorová.