_Vyražený dech život neohrozí, tělo se „nadechne“ samo během chvíle

Vyražený dech není život ohrožující stav, i když paniku v mnoha rodičích, pokud se tak stane u jejich dětí, vyvolá. O co jde? K vyražení dechu dochází poté, co dojde k úderu na střední část hrudníku či zad. Tělo na tento úder reaguje reflexním stažením bránice – a to je právě onen vyražený dech. Bránice je hlavní dýchací sval umístěný v dutině hrudní a její křečovité stažení na pár vteřin nedovolí tělu se nadechnout.

Vyražený dech je doprovázen panikou a úzkostí, mnohdy i stresem okolí.

Co dělat při vyraženém dechu?

Nic! Je to jednoduché pravidlo.
Křeč v bránici během chvíle sama odezní a člověk se následně spontánně nadechne.
Pomoci může zvednutí horních končetin nad hlavu.

• Zvednete ruce dítěti, zády k vám.
• Položení dotyčného na zem, nebo umístění do sedu.
• Ke spontánnímu nadechnutí dochází během 10 – 40 vteřin
• Základním pravidlem při vyraženém dechu je - pouze zachovat klid a uklidňovat postiženého!

Nejde o smrtelný stav.

Tři otázky pro záchranáře Marka Hylebranta ze Středočeské záchranné služby

Jak laik pozná, že jde o vyražený dech a ne o dušnost?

Při vyraženém dechu člověk lapá po dechu, nemůže mluvit, nemůže popsat, co se děje, často je v panice. Tak podobně vypadá i obraz dusícího se člověka. Rozdíly tu ale jsou.

Vyražený dech přichází bezprostředně po pádu, po úderu na záda, po tvrdém dopadu na paty, po chycení kopnutého míče, který způsobí otřes hrudníku a podobně.
Dušení je spojeno s vdechnutím cizího tělesa, s polknutím velkého kusu jídla, s hmyzím bodnutím, alergickou reakcí na potraviny a podobně.

Skutečně není jiná první pomoc, než jen počkat, až křeč povodí a člověk se sám nadechne?

Není. Tělo skutečně normální dýchání po chvilce obnoví samo a člověk se sám spontánně nadechne. Jediná pomoc spočívá ve zvednutí rukou nad hlavu.

Jaká jsou doporučení poté, co dech zase sám naskočí?

Zde je jednoduché doporučení, dát čas tomu, aby se člověk mohl nadechnout a rozdýchat se. Nepanikařit, nepropadat stresu, vyražený dech je nepříjemný, ale člověka na životě nijak neohrožuje.

Na vzniku textu se podílel Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Autor: Barbora Neubergerová