Kojenci a léky - to je častý boj rodičů. Ne všichni totiž vědí, které léky jsou pro tak malé děti vhodné.
Pro kojence jsou vhodné takové lékové formy, které usnadňují podání léků s ohledem na stádium vývoje dítěte. Pro perorální podání, kdy dítě léky polyká, jsou vhodné sirupy, suspenze, kapky nebo granuláty k rozpuštění – tedy léky v tekuté formě. U nich je individuální dávkování s přihlédnutím k váze a věku kojence, přičemž hlavním kritériem pro výpočet dávky by měla být právě zmíněná hmotnost dítěte. V případě pochybností rodičům pomůže s výpočtem správné dávky lékárník.
U kojenců lze také použít čípky – jejich spektrum je však dost omezené. Výhodou čípků je poměrně jednoduchá aplikace, dobře se hodí zejména v situacích, kdy dítě zvrací. Nevýhodou je jejich menší stabilita, především v souvislosti s teplotními výkyvy a také nemožnost individuálního dávkování.
Pro lokální podání na kůži jsou vhodné tekuté léčivé přípravky jako jsou mléka, suspenze nebo krémy. Pokožka kojence je totiž velmi jemná a hutné masti se na ni, především ve velkých plochách, nenanášejí dobře.
U nosních přípravků s obsahem dekongestiv (léky snižující ucpání nosu - pozn. red.) není vhodné použití sprejové lékové formy pro děti do dvou let, protože takto malé děti ještě neumí při aplikaci zadržet dech. Léčivá látka by po vstřiku měla zůstat na sliznici nosu a neměla by být vdechnuta.
Alternativou může být vytírání nosu dítěte pomocí vatové tyčinky, vždy po dohodě s lékařem, který doproučí vhodný přípravek.
A co předškoláci? Jaké lékové formy jsou vhodné u nich?
Opět jsou to hlavně sirupy, suspenze a kapky. Dále šumivé tablety a tablety rozpustné v ústech. Mnoho předškoláků se již brání aplikaci čípků, ty však není třeba úplně zavrhovat. Především u infekčních onemocnění provázených zvracením, jsou čípky praktickým řešením ke snížení teploty. U předškoláků by se rodiče neměli vyhýbat podávání tablet nebo tobolek, protože některé léky, především antibiotika, v tekuté formě nebo čípcích neexistují.
Mnoho rodičů má také představu, že u léků, které mají vyšší obsah účinných látek problém vyřeší jejich přepůlení. Je to pravda?
Některé tablety jsou potažené ochranným filmem, jiné jsou speciálně vyrobeny tak, aby prošly kyselým prostředím žaludku v neporušené formě a rozpustily se až v tenkém střevě, kde se uvolní účinná látka, kterou by žaludeční šťávy jinak zničily. Takové léky půlit nesmíme. V mnoha případech se nedoporučuje půlit ani tablety bez těchto vlastností, prostě proto, že výrobce nemůže zaručit rovnoměrné rozložení léčivé látky do dvou půlek. Takové tablety lze rozpůlit pouze za účelem snadnějšího spolknutí obou půlek najednou.
Zdroj: Shutterstock.com
Které účinné látky volně prodejných léků nejsou vhodné pro malé děti?
Mnoho léků nesmí být podáváno malým dětem, řada z nich je omezena věkem, některé také váhou dítěte. Z těch nejpoužívanějších je to kyselina acetylsalicylová, ta je nevhodná do 16 let věku, diklofenak, který je nevhodný do 15 let, Cloroxin, je obsažen například v léku Endiaron, a je kontraindikovaný pro děti do 12 let a do hmotnosti 40 kg. Tableta cloroxin se v žádném případě nesmí dělit, a to ani u dospělých.
Když zmiňujeme nevhodné léky, jak to je s léky v těhotenství? Kterým volně prodejným by se těhotné ženy měly vyhnout?
Zde je situace komplikovanější. Většina výrobců užívání léků v těhotenství nedoporučuje. Je to dáno především etickými zábranami a nemožností testování léků na těhotných ženách. Proto se v těhotenství mohou používat přípravky jejichž bezpečnost byla prokázána mnohaletou praxí. Mnoho přípravků je navíc kontraindikováno pouze pro konkrétní trimestr. Například kyselina acetylsalicylová je kontraindikována pro třetí trimestr těhotenství, zatímco v prvním trimestru je považováno její použití za bezpečnější než použití paracetamolu.
U těhotných je vždy na místě užívání léků předem konzultovat s lékařem, nebo s lékárníkem.
Autor: Barbora Neubergerová