_Tátův blog: Strašák jménem hypotonie. Je třeba nastavit nový tréninkový plán!

Tátův blog: Strašák jménem hypotonie. Je třeba nastavit nový tréninkový plán!Fotogalerie (4)
Zdroj: Petr Sobol
Datum publikace: 30.04.2018

Život se vždy nevyvíjí tak, jak si představujete. O tom už jsem se sám několikrát přesvědčil. A stejné to je s našimi dětmi. Všechno totiž nefunguje podle tabulek. Dříve byla doba jiná. Teď se ale vše řeší, všeho je plný internet a pečliví jsou i doktoři. U Emičky čtyřměsíční kontrola odhalila, že k jejím nejsilnějším disciplínám nepatří pasení koníků. Zaznělo slovo hypotonie.

Koníkům jsme se s Emičkou věnovali od úplného začátku. Pásla je už první týden a viděli jsme, jaké dělá pokroky. U doktorky vždy vystřihla parádní číslo a dostala pochvalu. Jenže v posledních týdnech jsme zpozorovali, že ji to moc nebere a její vlasatá hlavička se nezvedá tak, jak by měla. Místo toho si oblíbila novou polohu – na placáka. Tu předvedla i doktorce a ta nám dala jasný signál: cvičte víc. Z ordinace jsme šli docela opaření.

Co je to hypotonie?

Když jsme se podívali na internet, abychom zjistili, co hypotonie vlastně znamená, zjistili jsme, že jsou tato miminka „měkká“ a jsou přirovnávána k hadrovým panenkám. To není případ Emičky, gumová rozhodně není a i své malé tělíčko dokáže pořádně zpevnit. Jenže ne během koníků.

Tátův blog: S autosedačkou vstříc novým (a dramatickým) dobrodružstvím!

Tyto děti mají ochablejší svaly a zaostávají v psychomotorickém vývoji, později se otáčejí, lezou, sedí i chodí. My jsme zatím na začátku prvního bodu. Emička se sice ještě neotáčí, už však zjišťuje, že to jednou půjde. A půjde to brzy. Neustále, když má příležitost, tak se točí na bok a snaží se přehodit na břicho.

Zvědavá jako Kelišová

Tam se sice ještě nedostala, zato okolo vlastní osy se zvládá otočit během jediné minuty. A až se jednou přetočí, tak to bude chtít dělat pořád. Aktivní je totiž až až. Je to naše malá domácí Kelišová, která všechno sleduje vytřeštěnými kukadly a neustále něco komentuje. Hlavně v postýlce, kde se mění ve vrchního detektiva. Hlavičku nasměruje přesně do mezírky mezi mantinely, odkud má parádní výhled. Když jí ještě nad hlavou pustíme kolotoč, je doslova v transu a pusu už nezavře. Klidně vykládá i hodinu a my se při tom neskutečně bavíme.


Fotogalerie (4)
Zdroj: Petr Sobol

Nový tréninkový plán

Ale zpátky ke koníkům. Ty nám totiž nejdou a na těch je třeba pracovat. A to pořádně. Nastavili jsme nový tréninkový plán - zintenzivnili frekvenci tréninků, nachystali hračky, černobílé leporela a motivujeme ji ještě více než předtím. Aktivní otáčení zvládá, stačí ji „hodit“ na bok a Emička už se dokoulí na břicho, pak jeden drží zadek, druhý ruce ve správné poloze. Pokud nezaberou hračky, neustále na ní mluvíme a za každý pokrok ji chválíme, aby věděla, že jde kupředu. Čeká náš náročný měsíc, ale jsme odhodlaní. Společně to zvládneme, držte nám palce.

Autor: Petr Sobol


Čtěte také:
Diskuze ke článku
_Zobrazit všechny příspěvky
Hypotonie Vloženo: 30.12.2021
Zdravím, i my máme chlapečka, který trpí hypotonií, ale upřímně řečeno, dle vašeho popisu mi přijde, že se jedná o téměř "normální" holčičku. Náš Mareček opravdu jako hadrový panáček totiž vypadá. Když jsme se dozvěděli diagnózu, tak jsme byli naprosto v šoku. Co to znamená? Jak je to vážné? Dá se s tím něco dělat? Doktoři sem tam něco sdělili, ale čekali jsme asi větší zájem, pomoc a možná i oporu. Nedostalo se nám jí. Nezoufali jsme ale a hledali řešení a pomoc jinde. S Vojtovou metodou jsme začali v podstatě ihned, zlepšilo se to a my byli šťastní. Pomohl nám i pobyt v Boskovicích a byli vidět změny. Nejhorší je ale ta bezmoc a to, jak všechno doléhá na psychiku. Začali jsme hledat pomoc i pro nás. Původně jsme chtěli klasicky k psychologovi, ale objevili jsme pak jednu organizaci, která se zabývá ranou péčí pro postižené děti a dokonce podporou právě i pro rodiče. Musím říct, že s nimi jsem pocítila opravdu úlevu, dojíždí za námi pravidělně, o Marečka se zajímají, dávají nám tipy, jaké hračky jsou vhodné a dokonce pořádají i společná setkání rodičů, co jsme orpavdu ocenili. Je totiž potřeba nejen pro dítě zajistit dostatečnou péči ale i pro nás jako rodiče, kteří si tím prochází. Sem házím odkaz. :-) https://www.imypomahame.cz/ td {border: 1px solid #ccc;}br {mso-data-placement:same-cell;}
Vložit nový příspěvek
_Zobrazit všechny příspěvky

Partneři