_Tátův blog: Emička je naočkovaná, ale bez chloupků!

Datum publikace: 26.03.2018

Očkování dětí vyvolává bouřlivé diskuze, my jsme se jimi ale nenechali zastrašit. Přece nechceme riskovat nic, co by mohlo ohrozit naší Emičku. Takže když nám doktorka nahlásila datum prvního očkování, zapsali jsme si ho do kalendáře a s potem na čele dorazili do čekárny. Ještě předtím se toho ale hodně událo.

Na tak velký den se bylo třeba psychicky pořádně připravit a dobře se vyspat. Jenže řekněte to Emičce, která se místo klasických šesti hodin vzbudila už ve tři. Pak si ale v postýlce procvičila své oblíbené cviky z jógy a po chvíli to zase zalomila.

Intenzivní trénink

Spánkový deficit dohnala a ráno vypadala ve formě. A tak se šlo na trénink v pasení koníků. Svou ukázkovou disciplínu totiž v posledních dnech začala flákat a zkoušela napodobovat raketu. Nebo tučňáka?

Tátův blog: Já a nosítko? Nikdy! A pak jsem se nechal zlomit

Co si o nás asi pomyslí doktorka?! Vždyť nám neuvěří, že v pasení koníků je Emča profík. A tak přišel pokus číslo dvě. Bylo patrné zlepšení, raketu však v určitých fázích nahradilo napodobování letadla. Napotřetí už to naštěstí vyšlo, Ema v sobě našla vnitřní sílu a nám dala naději, že by to mohlo dobře dopadnout.

Vyplivni a chyť

Bojkot koníků vyčerpal její fyzické síly, a tak se uvelebila v lehátku. Emička už byla očividně ve formě a zase nám ukázala, jak moc je vynalézavá. Dokonce si vymyslela vlastní hru – dala by se nazvat třeba „Vyplivni a chyť.“

Vysvětlím vám pravidla. Sedněte si na židli nebo na gauč, dejte si do pusy dudlík a vyplivněte ho před sebe. Potom na něj zaměřte veškerou pozornost a snažte se ho vrátit do pusy. Ale pozor, nepoužívejte ruce! A zkuste to zopakovat třeba desetkrát za sebou. Myslím, že to bude fuška. Úspěšnost Emičky však byla stoprocentní a bylo vidět, že je na sebe náležité pyšná.

Horší bylo, když si stejnou hru vyzkoušela i vleže. Dudlík jí vypadl tak daleko od pusy, že neměla šanci dostat ho zpět. Ale vysvětlete jí, že to prostě nejde…

Padnou další chloupky

Do čekárny jsme dorazili včas. Ale nebyli jsme jediní, bylo tam asi dalších osm dětí. Emička z nich byla nejmenší, ale zato nejvlasatější, což každého očividně fascinovalo. Copak ještě nikdo neviděl vlasaté miminko? Jak nám řekla sestřička, ona teda za 12 let v ordinaci ne!

To hlavní se odehrálo hrozně rychle. Emička vycítila důležitost situace a koníky pásla jako z učebnice. Píchnutí jehlou ji sice trochu vyvedlo z míry a nám zalilo oči slzami, její úsměvy ale vrátily vše do normálu.

Zvládla to parádně a prožila si méně stresu, než my dva dohromady. První povinné očkování hexavakcínou, které dětskému tělíčku vybuduje ochranu proti šesti nemocem od záškrtu, přes tetan, dávivý kašel, onemocnění způsobené bakterií hemophillus influenzae typu b, žloutence typu B, až po dětskou obrnu, už máme s Emičkou za sebou.

Ještě nás čekají náušnice a další očkovací dávky – a tedy hodně vytrhaných chloupků. Ema totiž nemá jen pořádné číro, ale taky chlupaté nohy!

Autor: Petr Sobol


Čtěte také:
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek