_Spánková porucha dospívajících - zpožděná spánková fáze

Zpožděná spánková fáze je porucha, která nastupuje v době dospívání a bez léčby následně může přetrvávat až do dospělosti. „Zpožděná spánková fáze je nápadná tím, že dospívající začne posouvat svůj spánek do pozdních nočních hodin. Pokud většina populace chodí spát mezi 22 – 24 hodinou, u takto postižených je nástup spánku až kolem druhé třetí až čtvrté hodiny ranní,“ popisuje MUDr. Iva Příhodová ze spánkové laboratoře Neurologické kliniky VFN v Praze.
Tak jak dochází k posunu spánku, začínají vznikat problémy. Ty se zpočátku týkají hlavně ranního vstávání. „Pokud člověk začne pravidelně chodit spát kolem třetí čtvrté hodiny ranní, zákonitě dojde k tomu, že dříve, či později začne mít velké problémy se vstáváním. Typické pro takto postižené mladé lidi je to, že spánkový deficit dohánějí během víkendu a volných dní, kdy vyspávají až do odpoledních hodin,“ vysvětluje lékařka.

Kde hledat příčinu

Na rozvoji této spánkové poruchy se podílí více vzájemně se doplňujících faktorů. První z nich je porucha produkce hormonu melatoninu, který řídí nástup spánku. „U části dospívajících dochází vlivem změny v biologických rytmech k posunu produkce hormonu melatoninu. Pokud se tak stane, má člověk posunutou dobu nástupu spánku,“ popisuje lékařka. Přidá-li se v tomto okamžiku další faktor, jímž je cílené posouvání spánku v podobě častých večírků končících až s ránem, hraní počítačových her či studování dlouho do noci, a vše je umocněno genetickými dispozicemi, je velká pravděpodobnost, že dojde k rozvoji jmenované spánkové poruchy.

Problémy v komunikaci i ve škole

Přestože se to nemusí zdát, zpožděná spánková fáze může být příčinou mnoha vážných problémů. Potíže se vstáváním a běžným „fungováním“ během dne jsou tak velké, že u většiny dospívajících brzy dojde k prvním konfliktům mezi nimi a jejich rodiči.
„Neustálé večerní ponocování se vším, co k němu patří, problémy ráno s probuzením a vstáváním, neustálá ospalost během dne až usínání během dne, případně i naprostá neschopnost se přinutit k probuzení a běžnému fungování - to všechno často vyústí v hádky dospívajících s rodiči a zanedbávání či dokonce ukončení studia,“ dodává lékařka.
Problém je o to horší, pokud dospívající najde v ponocování a nočním životě životní styl, který mu vyhovuje. „Často se stává i to, že se léčby dožadují rodiče, a sám postižený jejich pomoc a snahu zcela ignoruje, nebo kvůli svému obrácenému rytmu není schopen absolvovat vyšetření, protože během dne spí,“ dodává lékařka.

Jak se zbavit zpožděné spánkové fáze

Pokud se dospívající rozhodne s problémem bojovat, je třeba nastolit velmi přísný denní režim. Jeho základem je stanovení pevné doby, kdy se bude pravidelně ukládat ke spánku i pevně daný budíček. Tento režim vyžaduje velkou sebekázeň a disciplínu.
Smyslem takto nastaveného režimu je úprava vnitřních biologických hodin.
Dalším krokem je snaha o regulaci produkce hormonu melatoninu, který zásadním způsobem ovlivňuje nástup spánku.
„Melatonin je možné užívat ve formě potravinových doplňků, případně léků na předpis. Vedle toho je snaha o jeho regulaci pomocí světla. To znamená úprava nejen vlastního spánkového režimu, ale i prostředí, ve kterém postižený zpožděnou spánkovou fází usíná.
Melatonin je hormon, k jehož produkci dochází během spaní ve tmě, a naopak, světlo jeho produkci snižuje. V praxi je tak nutné docílit toho, aby místnost, ve které postižený usíná, byla zcela prostá osvětlení, svítících monitorů a displejů. Světelně utěsněná by měla být i okna, aby do místnosti nepronikalo žádné světlo zvenčí. To jsou ideální podmínky k tomu, aby organismus mohl produkovat dostatečné množství melatoninu,“ popisuje MUDr. Iva Příhodová.
Naopak zastavení sekrece hormonu v ranních hodinách, kdy by měl postižený vstávat a začít fungovat, je možné podpořit aplikací intenzívního světla pomocí lamp s minimální svítivostí  4000 luxů.
„Intenzívní osvit zablokuje produkci melatoninu a postižený by měl mít menší potíže se začátkem dne a s ranním startem,“ dodává lékařka.

Co dělat, když dítě začne chodit pozdě spát

Pokud rodiče zaregistrují, že jejich dítě posunulo dobu nástupu spánku do pozdních nočních hodin, či si všimnou nápadné únavy během dne, je namístě vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře, který zhodnotí stav. „Praktický lékař uváží, jaké další vyšetření je nutné. Vhodné je i endokrinologické vyšetření, jehož smyslem by mělo být potvrzení, či vyloučení poruchy funkce štítné žlázy, která se projevuje nápadnou únavou a ospalostí.
Poté by mělo následovat neurologické vyšetření a odeslání do spánkové laboratoře. Součástí léčby často bývá i konzultace s psychologem či psychiatrem. To proto, že zpožděná spánková fáze bývá velmi často doprovázená depresemi, přičemž je velmi těžké určit, který z problémů je primární. Zda deprese znemožní běžné usínání, nebo naopak, spánkový deficit, který doprovází zpožděnou spánkovou fázi, vyvolává depresivní stavy a nálady,“ uzavírá neuroložka Iva Příhodová.