Logoped při své práci používá například nejrůznější básničky. Ty jsou dobré především pro nejmenší. Markéta například v dětství zaměňovala hlásky „l“ a „r“. „Jmenuju se Markéta, takže zaměňování právě těchto dvou hlásek bylo docela komické. K logopedovi jsem chodila asi dva roky. Musela jsem říkat básničky a dělat řečová cvičení,“ popsala nyní již dospělá žena. Básničky jsou potom zaměřené na jednotlivé hlásky, nebo samohlásky, záleží na tom, co zrovna dítě neovládá.
„Jakmile rodič sám jako laik identifikuje, že dítě tvoří hlásku někde jinde než má, v ten moment vyvstává potřeba navštívit lékaře logopeda. Není to legrace. Můžeme k situaci přistoupit laicky, ale až lékař je schopný definovat, kde je problém,“ uvedla pro abctehotenstvi.cz Libuše Novotná, autorka výukové metody Rolino.
Jaké problémy kromě takzvané patlavosti a dyslálie může váš potomek mít? Mnohdy je za špatnou tvorbou hlásek fyzický problém. „Může to být uzdička v puse, chyba ve vývoji hrtanu, problém s hlasivkami... Jakmile lékař zhodnotí a ví, že problém není ve fyzičnu, ale dítě jen špatně tvoří slova, tak následují dechová cvičení, rytmika a podobně. Následně se musí naučit kde se hláska má tvořit, tréninkem dojde k fixaci výslovnosti, automatizaci a sebekontrole,“ vysvětluje odbornice.
Podle ní také nemá smysl děti do učení správné výslovnosti nutit, nebo je trestat za neúspěch. Vhodnější je mírnější přístup a rozhodně důležité je chválit. „Důležitý je multisenzoriální přístup. To znamená všemi smysly. Ten může dělat rodina trénovat od prvopočátku,“ dodala ještě.
K logopedům chodí stále častěji i dospělí. proto, že se snaží pracovat s chybami, které jejich rodiče v dětství přehlédli, protože potřebují čistou výslovnost ke své práci, apod. Například učitelka Marie měla dojem, že špatně vyslovuje hlásku „CH“. „Začala jsem chodit k logopedovi asi před rokem, myslím, že je dobré, aby člověk z pozice učitele, uměl také správně vyslovovat. Učím český jazyk a chci být opravdu profík,“ popsala Marie.
Kdy začít chodit k logopedovi? Obecně platí, že rodiče mají k logopedovi jít v okamžiku, kdy mají pocit, že vývoj řeči u jejich dítěte má nějaké poruchy nebo komplikace. Zahájení u jednotlivých poruch je pak individuální.
K logopedovi pak můžete s dítětem i denně, to je třeba v případě léčby koktavosti. Nejčastější jsou prý návštěvy jednou za 3 týdny až měsíc.
Na to jak dítě učit mluvit neexistuje jednotný postup. Odborník nejprve musí zjistit, v čem je problém. Někdy v nápravě může pomoci drobné, ale za to vytrvalé cvičení a hry.
Dvě básničky pro trénink hlásky „R“
Oral oráč na úhoru,
oral úhor do úmoru.
Oral dlouho, zoral málo,
ruchadlo se polámalo.
Teď tam traktor drkotá,
to je jiná robota!
Hroudy drtí,
drny krájí,
zorá pole v širém kraji.
Rak leze z rákosí
navečer za rosy,
rak leze z díry,
má dlouhé kníry.
Večer se prochází
po trávě na hrázi,
kroutí si vousy,
klepeta brousí.
Básničky, které procvičí hlásky „C,S,Z“
Kalamajka mik, mik, mik, oženil se kominík,
vzal si ženu kominici, tancoval s ní po silnici.
Celý den a celou noc, to už bylo víc než moc.
Honza Nevímcochci, Jenda Nevímcomám.
Jeden chce, co nemá, druhý má, co nechce – takže poznáte je oba velmi lehce.
Autor: Zuzana Zelenková
Mgr. Petr Šobra 
