Trend posouvání prvního mateřství do věku nad třicet pět let, je patrný i u nás. A nejde jen o ženy s profesionální kariérou, které musely dlouho studovat a budovat kariéru. Matkami prvorodičkami ve věku třicet pět či čtyřicet let, je stále více žen. Některé své mateřství cíleně posunuly kvůli kariéře, jiné proto, že chtěly poznat svět a část se matkami v tomto věku stala i ze zdravotních důvodů, protože dřív to prostě nešlo…
Ať je důvod jakýkoli, ženy, které v době střední a pozdní fertility poprvé otěhotní, musejí počítat s tím, že jsou vystaveny zvýšenému riziku těhotenských a porodních komplikací.
Je dost zásadní rozdíl, jestli žena ve věku nad 35 let rodí svoje páté nebo první dítě. V tom prvním případě se jedná o přirozený stav, zatímco být prvorodičkou na konci svojí reprodukční kariéry může být problém. To, že 40 let není optimální věk pro vítězství na olympiádě, pochopí každý, ale to, že pro ženu je těhotenství podobnou zátěží jako „olympijská medaile“, si uvědomuje málokdo. Umíme prodloužit život, ale neumíme posunout ideální období na reprodukci, to zůstává poslední tisíce let stejné. Stejně tak je prostý fakt, že žena se rodí s konečným počtem vajíček ve vaječnících, které postupně stárnou a jejich kvalita se zhoršuje a počet schopných oplodnění stále klesá.
Problémy s otěhotněním
Pokud se žena po třiceti, či dokonce po třiceti pěti letech rozhodne, že jí k dokonalému štěstí chybí už jen potomek, může se setkat tváří v tvář s problémem. „Ideálním biologickým věkem pro otěhotnění je věk mezi dvacátým a třicátým rokem života. Poté, co dojde k překlenutí třicátých pátých narozenin, schopnost spontánního otěhotnění začne fyziologicky klesat. S každým uplynulým rokem navíc schopnost počít dítě klesá o několik procent. Spontánní otěhotnění ve čtyřiceti či čtyřiceti pěti letech už je problém, někdy i bez darovaného vajíčka neřešitelný,“ popisuje profesor MUDr. Pavel Calda z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
Pokud se žena ve věku třicet pět let a více rozhodne, že otěhotní, musí počítat s tím, že:
Těhotenství s nálepkou rizikové
Jak se zvyšuje počet prvorodiček kolem čtyřicítky, tak se zvyšuje i počet žen, které mají nějaké těhotenské komplikace, či je jejich těhotenství označené jako rizikové. „To je dáno i tím, že část žen v tomto věku již trpí nějakým chronickým onemocněním – například ledvin, či srdce. Těhotenství je samozřejmě na organismus velký nápor, a tak může dojít ke zhoršení tohoto chronického onemocnění. Dalším důvodem je fakt, že starší ženy jsou náchylnější k rozvoji těhotenské cukrovky dalších těhotenských komplikací,“ dodává lékař.
Dalším problémem je vysoké riziko nechtěné ztráty těhotenství. Zároveň v této věkové skupině roste i počet matek, které porodí předčasně či porodí císařským řezem. „Častější je například předčasné ukončení těhotenství císařským řezem kvůli preeklampsii,“ doplňuje profesor Calda.
Zdravotní rizika plodu
Na věk matky se váže i řada genetických a vrozených vad plodu. Nejznámější je Downův syndrom, ale není to jen on. „Jen část genetických a vrozených vývojových vad je možné v průběhu těhotenství odhalit. I z toho důvodu je vhodné, aby ženy svoje první mateřství zbytečně neoddalovaly, “ konstatuje docent Calda.
Autor: Barbora Neubergerová
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
