_Proč vyšší věk matek zvyšuje riziko chromozomálního poškození plodu
Většina žen asi ví, že z biologického pohledu je ideální dobou k početí dítěte, věk kolem dvaceti let. V té době obvykle nebývá problém s otěhotněním, je menší riziko těhotenských komplikací, ženy nejsou unavené a vyčerpané životem a k výchově dítěte přistupují s menšími obavami.Současný životní styl ale věk rodičovství posunul. Není tak výjimečné, když otěhotní žena ve věku třicet pět, čtyřicet i více let.Jaká pro dítě plynou zdravotní rizika související s vyšším věkem matky?Na otázky ABC těhotenství odpovídá MUDr. Markéta Havlovicová, primářka Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol.
To, že věk matky zvyšuje riziko postižení plodu, se obecně ví. Můžete říct, o jaká rizika jde?
Jde především o zvýšení rizika vzniku chromozomálních vad. Nejznámějším a nejrozšířenějším chromozomálním poškozením je Downův syndrom. Ten vzniká v důsledku poruchy, tak zvané trizomie chromozomu. Trizomií rozumíme genetickou poruchu, při které je některý chromozóm v nadbytku. V případě Downova syndromu jde o trizomii 21. chromozómu. Mezi další chromozomální vady patří Edwardsův a Patauův syndrom, tedy trizomie18. a13. chromozómu.
Věk matky zvyšuje ale i riziko pro další chromozomální vady u plodu např. Turnerův syndrom, postihující pouze dívky a další.
Kromě toho je samozřejmě vyšší věk matky rizikovým faktorem i z hlediska vzniku možných těhotenských komplikací.
Lze stanovit věkovou hranici, po jejímž překročení se zvyšuje riziko postižení plodu genetickou vadou?
U žen je tato hranice třicet pět let a výše.
Co je příčinou toho, že riziko chromozomálního poškození plodu úměrně vzrůstá se zvyšujícím se věkem matky?
Příčina souvisí s reprodukčním vývojem žen. Dívky přicházejí na svět s pevně daným počtem vaječných folikulů ve vaječnících. Z těchto folikulů se v době pohlavní dospělosti uvolňují do vaječníků, kde může dojít k oplodnění, zralá vajíčka. Počet vajíček je dán, během života se nezvyšuje, vajíčka ale dozrávají a probíhá u nich proces dělení.
K počátku dělení vajíček dochází již v době nitroděložního vývoje, tedy ještě před narozením děvčátka. K dalšímu dělení dochází až po pubertě při prvních menstruačních cyklech. A právě během tohoto dalšího dělení, dochází nejčastěji k chybě, která je příčinou vzniku vrozené chromozomální vady u plodu. Příčin toho, proč se s věkem matky zvyšuje riziko postižení plodu je více – stárnutí vajíčka, nedostatečná hormonální činnost a další faktory spojené se stárnutím, které mohou přispívat k chybě v rozdělování chromozómů.
Jak žena zjistí, zda její dítě je, či není poškozeno některou chromozomální vadou?
V době probíhající gravidity je na odhalení chromozomálních vad zaměřen prenatální screening.
Tento screening je nabízen všem těhotným ženám a jeho smyslem je odhalení gravidit s rizikem takovéto chromozomální vady u plodu. Pokud screening prokáže zvýšené riziko chromozomálního postižení plodu, je ženě nabídnuto další vyšetření (invazivní prenatální vyšetření plodu) a to odběr plodové vody či vzorku choriových klků. Na základě laboratorních testů těchto vzorků lze s téměř stoprocentní jistou určit, zda plod trpí, či netrpí chromozomální vadou.
Čtěte také:
- Manželé se po letech soužití začnou podobat jeden druhému
- Orgasmus v těhotenství
- Jak to všechno začíná…
- Jak z embrya vzniknou chlapečci
- Vzpomínka na těhotenství? Plod vytištěný ve 3D technologii
- Pozdní tikot biologických hodin aneb Matkou ve čtyřiceti letech Rozhovor s psycholožkou Laurou Janáčkovou
- I mateřství s pomocí IVF má své meze, třeba věk ženy
- S chudokrevností se setkává mnoho nastávajících maminek
- Vyšší věk otců může být příčinou celé řady zdravotních potíží jejich dětí, podle posledních zpráv hrozí i poruchy autistického spektra
- První těhotenství po pětatřicítce má svá rizika
- Narodí se holka, nebo kluk? Pověry, které dnes děsí