_Poprvé dostala migrénu po maturitě. Záchvatů se Karolína nezbavila ani během těhotenství

Když po maturitě nastoupila na vysokou školu, záchvaty pokračovaly. Po vyšetření neurology se potvrdilo, že Karolína opravdu trpí migrénami. A úterý se kvůli nim stalo se dnem, na který se v týdnu těšila nejméně. „Záchvaty se mi ustálily v tento jediný den, kdy jsem měla volno ve škole. Lékaři mi potvrdili, že se to stává. Jakmile je člověk v zápřahu a nemá čas myslet na nic jiného, tak se nic neděje. A pak ve dny, kdy chcete vypnout a odpočívat, se spustí migréna,“ popisuje Karolína Petrušková. Ovšem období pravidelnosti, kdy migréna přicházela každý týden, střídalo i období, kdy se záchvaty nedostavily vůbec, nebo zase naopak častěji.

Léky na bolest nikdy nestačily
V době studií Karolína od lékařů dostávala doporučení na léky na bolest, které však vždy nestačily, zvlášť když se intenzita záchvatů stupňovala. „Před státnicemi v pátém ročníku už byly bolesti často tak nesnesitelné, že jsem musela jezdit na pohotovost. Tam mi lékaři většinou dali injekci proti bolesti a proti zvracení a já to šla domů zaspat,“ vykládá Karolína Koryntová. Studium vysoké školy musela nemoci často přizpůsobovat. „Třeba před zkouškami jsem vždy počítala s tím, že migréna přijde a že musím mít nějaký den navíc, kdy se nebudu moci připravovat,“ vysvětluje.

V současné době jí kromě prášku na bolest pomáhají zvládat záchvaty hlavně antimigrenózní léky, tzv. triptany. Ty však podle jejích slov nezaberou vždy a často mají nepříjemné vedlejší účinky. „Jako preventivní léčbu jsem pak užívala i léky proti epilepsii, ty ale nezabíraly, jen jsem se po nich cítila unavená a hubnula jsem. Teď mám předepsaná antidepresiva, ale nadšená z toho také nejsem, protože to nejsou léky na migrénu. Přitom je tu biologická léčba, která funguje. Jen musím bohužel projít vším ostatním, abych ji mohla dostat na předpis, protože bez něj si ji nemůžu dovolit,“ říká Karolína Petrušková.

Přestaly jen v období kojení
Vedle fyzické bolesti kvůli migréně dostává zabrat i psychika. „V práci se snažím nikde nenechávat resty a mít věci hotové, protože opravdu nikdy nevím, kdy mě migréna zase na den dva vyřadí. Občas to ale nevychází a když se pak stresy nakupí i v kombinaci s osobním životem, je to docela velký nápor,“ říká Karolína Petrušková, která se živí jako makléřka v pojišťovnictví. Může pracovat z domova a vedoucí mají pochopení, ví, že pokud zrovna přijde záchvat, potřebuje odpočívat. Ale nebylo to tak vždy. „Dřív jsem pracovala v centru Prahy. Z práce mě při záchvatu vždycky pustili, to nebyl problém. Ale už to, že vás všichni ostatní vidí ve stavu, kdy je vám opravdu špatně, zvracíte a jste mimo sebe, je dost nepříjemné. Navíc se z té práce domů musíte nějak dostat a 40 minut v MHD nebo i taxíku při záchvatu je dost náročné,“ popisuje.

Ve změnu doufala Karolína Petrušková při těhotenství. Migrény totiž někdy ovlivňuje i hormonální rovnováha v těle ženy a při těhotenství tak záchvaty zmizí. „To bohužel nebyl můj případ. Naopak záchvaty byly o dost horší a jelikož jsem si nemohla ani tolik pomáhat prášky, tak jsem dost trpěla,“ říká Karolína. „Jediné období, kdy jsem se migrény zbavila, bylo při kojení. Jakmile jsem ale přestala, záchvaty se vrátily v plné síle. Starat se o roční dítě, když vás neskutečně bolí hlava a co půlhodinu chodíte zvracet je opravdu výzva. Migréna bohužel ovlivní i další dny, člověk je po záchvatu unavený,“ dodává. Často tak Karolíně vypomáhal i manžel, který si bral z práce volno a pečoval o dítě, když ona nemohla.

V práci Karolíně kvůli migréně vychází vstříc a profesně ji nemoc příliš nelimituje, i v rodině mají pochopení. „Spíš než mě samotnou to často nepříjemně ovlivňuje blízké. Třeba na manžela už se občas v práci dívají divně, když si kvůli mně bere volno. Ale jenom proto, že to neznají a neumí si úplně představit, v jakém jsem zrovna stavu,“ vysvětluje. Kvůli migréně se ale raději vyhýbá větším společenským akcím. „Není příjemné neznámým lidem vysvětlovat, co mi vlastně je a jaké mám zdravotní problémy. Často je taky člověk v období, kdy jsou migrény častější, tak unavený, že na nějaké společenské vyžití nemá vlastně ani náladu,“ uzavírá.

Karolíně (a nejen jí) pomáhá organizace Migréna-help. Ta funguje od listopadu 2018, kdy ji založila Bc. Rýza Blažejovská, DiS., která sama migrénou trpí. Jejím posláním je zajistit lepší přístup k informacím lidem s migrénou a pracovat na lepším porozumění společnosti vůči potřebám pacientů. Svojí činností chce vytvořit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život lidí s migrénou.