_Poporodní výkyvy nálad a deprese

Pro uklidnění všech nastávajících maminek je dobré v úvodu říci, že velká většina žen prožívá poporodní období bez výrazných psychických problémů. Péči o miminko a další běžné povinnosti zvládají bez potíží a užívají si štěstí z narozeného miminka.

Poporodní a mateřský splín

K potížím, které se objevují poměrně často, patří poporodní, nebo také mateřský splín. Část maminek tak jedno z nejhezčích období života vnímá negativně, šedě až černě. Často pláčou, jsou skleslé, úzkostlivé, podrážděné a nemají ani o komunikaci s okolím. Často se dostaví i zklamání z miminka, nebo ze sebe samé a obavy ze změny, které přišly. Za většinu těchto pocitů mohou hormony. Jejich hladina v krvi se po porodu rychle mění, estrogen i progesteron  začnou prudce klesat a v důsledku toho dochází k propadům v náladě a ke změnám v psychice. Uvádí se, že vnímavější k mateřskému splínu jsou ženy s premenstruačním syndromem. Vedle toho je i řada jiných faktorů, které mohou psychiku ženy po porodu nalomit - například špatné rodinné zázemí, ekonomické a sociální problémy, nebo skutečnost, že dítě nebylo chtěné. Tento typ potíží má většinou rychlý nástup a stejně rychle odeznívají. Zlepšení obvykle přichází spontánně desátý den po porodu. Přesto se ale mohou najít ženy, které splínem trpí delší dobu a jejich epizody se objevují opakovaně. Poporodní splín většinou nepotřebuje žádnou medikamentózní terapii a odezní zcela sám.

Poporodní deprese

Pokud negativní pocity přetrvávají dlouho, je dobré si uvědomit, že žena může trpět i poporodními depresemi. Ty postihují asi deset až dvacet procent žen v poporodním období. Příznaky depresí jsou velmi podobné mateřskému splínu, s tím rozdílem, že přetrvávají v rámci týdnů beze změny k lepšímu, případně se stále zhoršují. Zatímco mateřský splín nastupuje pár dní po porodu a většinou do deseti dní odeznívá, poporodní deprese se mohou objevit kdykoli. Vzniknout mohou hned po narození dítěte, během prvních dní, ale i několik týdnů po porodu. V některých případech se mohou objevit již v těhotenství, nebo naopak až po skončení šestinedělí s nástupem první menstruace. Trvají v řádu týdnů, až měsíců.

Mezi hlavní příznaky opět patří pláč, podrážděnost poruchy spánku, které mohou jít od silné nespavosti až po nadměrnou spavost, nechutenství, nebo druhý extrém neodolatelná touha po jídle, beznaděj a nezájem o sebe i o dítě. Pokud příznaky přetrvávají déle než dva tři týdny, je dobré vyhledat odbornou pomoc. Jako první by měl o stavech úzkosti vědět gynekolog, ten pak zváží jak dál postupovat. Někdy pomůže návštěva psychologa a psychoterapie, případně nasazení antidepresiv. U části případů za obtíže může špatně fungující štítná žláza a terapie je pak odlišná.

Když maminka čeká druhé či další dítě a ví, že trpěla poporodními depresemi po narození prvního potomka, je možné na tento problém gynekologa upozornit ještě v době gravidity. Rizikovými faktory pro vznik poporodní deprese jsou velmi nízký, nebo naopak vysoký věk matky, špatné rodinné zázemí, finanční potíže či partnerská krize. Poporodní deprese více trápí ženy psychicky labilnější.

Laktační, nebo také poporodní psychóza

Laktační psychózy se vyskytují zřídka ale o to jsou vážnější. Mezi její příznaky patří zmatenost, ztráta reality a objektivního úsudku či prudké výkyvy nálad. Žena může mít falešné představy až halucinace, kdy může mít dojem, že vidí a slyší věci, které neexistují. Vyskytnout se mohou i sebevražedné sklony, nepříčetnost, agresivita a to vedená proti sobě, nejbližšímu okolí i vůči dítěti. Když se u ženy tyto stavy dostaví, je třeba si uvědomit, že toto není běžný poporodní stav, ale vážný problém a je třeba vyhledat odbornou lékařskou pomoc, nejlépe psychiatra.