_Podprsenky a jejich historie. Čím ženy po staletí zakrývaly své přednosti

Okolnosti, za kterých byla vyrobena skutečně první podprsenka, dnes lze vypátrat jen těžko. Přesto je možné něco málo z archeologických vykopávek, nástěnných maleb či písemných záznamů dohledat a na základě historických faktů pospojovat v ucelený celek.
První oděvy, které by z našeho pohledu mohly být spodním prádlem, lze nalézt již na starých antických malbách. Ženy té doby často nosily vrstvený oděv, kde spodní část, plnila jakousi funkci dnešního spodního prádla. V některých částech světa si již v této době ženy omotávaly a fixovaly ňadra látkovými pruhy a teprve pak, přes takto fixovaná prsa si oblékaly volnější část oděvu.
Jak šla doba, měnila se móda a to se odrazilo i v částech oblečení, které mělo zakrývat nejintimnější místa těla ženy.

Přelomové korzety

Prvním vysloveně spodním prádlem žen byly živůtky a šněrovačky, které se objevují už ve 13. století. Po nich, zhruba ve 14. století, přichází na módní scénu korzet, který se postupně stává stále častější součástí róby žen vyšší společnosti a královských dvorů. „Vrcholu obliby dosahuje v 18. století, kdy se dámy z vyšších vrstev každodenně nechávaly stahovat do pevných korzetů, vyztužených nejprve velrybími kosticemi, později ocelovými pruty. Velrybí kostice byly pružné a přesto pevné. Výhoda korzetů tak byla v tom, že tělo ženy získalo požadované křivky, ovšem toto bylo vykoupeno nejen vybíjením velryb ve velkém, ale i velkým nepohodlím, které ženě znemožňovalo jakýkoli výraznější pohyb, aktivitu či práci, Korzety, zejména ty, které sahaly hluboko pod pas ženy, způsobovaly problémy nejen při pohybu, ale i při sezení, takže žena se místo pohodlného usazení se na židlích či křeslech pouze o židli opírala,“ popisuje Lýdie Procházková, specialistka společnosti Triola.
Kromě toho pevné sevření v korzetu dámám často znemožňovalo volné dýchání, které mnohdy vedlo až ke mdlobám a kostice byly často i tím, co ženu poranilo.
Korzety byly výsadou vyšších vrstev, ale to neznamenalo, že se ženy z nižších společenských tříd těsnému sevření vyhnuly. V jejich případě šlo však stále o poněkud volnější a o něco pohodlnější šněrovačky. Ty je také patřičně stáhly, ovšem umožnily jim pohyb dostatečný na to, aby mohly provádět běžné denní činnosti a práce.

První zprávy o podprsenkách

Pokud bychom chtěli vypátrat hmatatelné důkazy o předchůdcích dnešních podprsenek, dostaly bychom se až do doby před 600 lety. To je období, ze kterého podle nedávných informací pochází nejstarší nalezená podprsenka nalezená na území Rakouska. Tento nález odborníkům na historii módy značně zamotal hlavu. Podle dosavadních znalostí totiž prototypy podprsenek spatřily světlo světa až mnohem později.
„Patrně první patent na horní díl spodního prádla ženy si nechal zapsat Luman Chapman v roce 1863 v USA pod názvem breast supporter. Po něm přišla v roce 1893 Marie Tuceková, která vymyslela prádlo, které se ze všeho nejvíce podobalo dvěma kapsám s ramínky zapínající se na zádech pomocí háčku,“ popisuje Lýdie Procházková.
V roce 1914 se do historie podprsenek zapsala Mary Phelps-Jacobsová. Tato dáma se chystala na ples a usoudila, že těsný korzet není tím pravým, co by si měla obléknout pod své krásné šaty. Proto si narychlo, s pomocí své služebné, z kapesníčků a stuhy vyrobila díl prádla, který plnil funkci dnešních podprsenek.
Toto prádlo vzbudilo zájem žen a Mary jej začala vyrábět. Přestože její nápad byl dobrý, malá obchodnická zručnost Mary zapříčinila, že na trhu neobstála podle svých představ a patent prodala za 1500 dolarů firmě Warner Brothers Corset Company. Pro majitele firmy, bratry Warnerovy, šlo o velmi dobrý obchodní tah. Během několika málo let se podprsenky staly běžnou součástí dámského prádelníku a oni vydělali miliony dolarů.

Nařízení nosit podprsenky přinesla válka

Dalším mezníkem v historii podprsenek byla první světová válka. „V době, kdy USA vstoupily do 1. světové války, byl nedostatek železa. Vláda proto vyzvala ženy, aby přestaly nakupovat korzety vyztužené v té době již kovovými pruty. Tím došlo k ušetření 28 tisíc tun železa. Toto nařízení však mělo ještě jeden dopad, zvýšilo zájem o podprsenky,“ dodává Lýdie Procházková.
Z tohoto pohledu je podprsenka pouhým zkrácením korzetu. „Vzpomínkou na těsný korzet je u dnešních moderních podprsenek pár stále velmi funkčních detailů. Například kostice umístěné ve švu pod prsy či boční kostice v místě pod paží,“ upřesňuje Lýdie Procházková. 

Foto: Triola a.s.