Předčasný porod je definován jako porod do konce 37+0 týdne těhotenství. V naprosté většině (70–80 %) se jedná o porod spontánní a jeho příčiny nejsou dosud plně objasněné. Existují některé neovlivnitelné rizikové faktory, například předchozí předčasný porod, afroamerická rasa, věk rodičky méně než 18 a více než 40 let, nízká tělesná hmotnost, či špatný socioekonomický status.
Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří především kouření, zneužívání drog, krátký interval mezi porody, chybějící prenatální péče, anémie a další.
„Trend zvyšujícího se počtu předčasně narozených dětí určitě souvisí mimo jiné i s posouváním mateřství do vyššího fertilního věku, celkovým snížením plodnosti populace a ohromným rozvojem asistované reprodukce. Sledujeme to v západním světě a Česká republika není výjimkou,“ konstatuje prof. MUDr. Richard Plavka, CSc. primář Neonatologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN)
Důležité je, kde se narodí
Pro zdraví novorozenců a rodiček je zcela zásadní, aby byly pacientky s počínajícím předčasným porodem, podle příslušného stáří těhotenství, transportovány do perinatologického centra intenzivní nebo intermediární péče. Vysoce specializovaných center intenzivní péče v perinatologii je v ČR celkem dvanáct. V případě, že je žena ohrožena předčasným porodem, tak je možné přistoupit k tokolytické léčbě, to znamená, že dostává léky, které ovlivňují činnost děložního svalstva. Léky žena může dostávat až 48 hodin. Díky této terapii může dojít k oddálení předčasného porodu až o týden. Tento čas lékaři obvykle využívají k transportu ženy do specializovaného centra. Důležité je i to, že během této doby žena dostává kortikosteroidy, které urychlují vyzrávání plicních tkání plodu, což je pro dítě ohrožené předčasným příchodem na svět důležité. „Vedení porodu jednočetných těhotenství se v případě polohy podélné hlavičkou neliší od vedení porodu v termínu.
Způsob vedení porodu mezi týdny 22+0 a 25+0 volíme vždy přísně individuálně a po předchozím rozhovoru s rodičkou a jejím partnerem. Oba by měli znát významná rizika perinatální mortality a morbidity, ale vědět i o riziku vyšší mateřské úmrtnosti a důsledcích císařského řezu pro případná další těhotenství,“ dodává profesor MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař perinatologického centra Všeobecné fakultní nemocnice.
Pro další vývoj nezralých dětí jsou důležité první minuty a hodiny bezprostředně po narození. Děti jsou stabilizovány na speciálním resuscitačním lůžku s vyšším výhřevným potenciálem, kompletní monitorovací panel a ventilační přístroj usnadňují provzdušnění plic po porodu.
Snahou práce specializovaného pracoviště je udržet nezralé novorozence na neinvazivní podpoře dýchání. Zároveň se okamžitě zahajuje stimulace zažívacího traktu mateřským mlékem. U extrémně nezralého novorozence probíhá postnatální zrání a dozrávání jeho orgánových funkcí v jiném biologickém „časoprostoru“ než u plodu, jenž se vyvíjí v děloze matky. Snahou neonatologů je, aby nežádoucí vlivy, kterým se zatím nelze úplně vyhnout, alespoň minimalizovaly.
Hledají se fyziologičtější metody léčby, jež snižují infekce, krvácení do postranních komor mozku, vývoj retinopatie nedonošených. K tomu slouží kromě nejlepších postupů, jež zlepšují dlouhodobou prognózu nezralých novorozenců (například pozdní podvaz pupečníku, řízená a cílená terapie kyslíkem, neinvazivní způsoby podpory dýchání, časná výživa mateřským mlékem) i začlenění maminek do ošetřovatelského procesu. A to bezprostředně po porodu, od prvních hodin tak, aby byla matka s dítětem ve vzájemném kontaktu. Jakmile nezralý novorozenec nepotřebuje intenzivní péči, je přeložen na oddělení intermediární péče a tady už probíhá následná fyzioterapie a postupné plné zapojení rodičů. Péče je zaměřena na růst a výživu, dozrávání plic, neurologický vývoj.
„Naše péče o předčasně narozeného novorozence se snaží co nejvíc napodobit nerušený nitroděložní život v těle matky a zároveň poskytnout dostatek podnětů ke správnému fyzickému i psychickému vývoji dítěte,“ vysvětluje prof. Plavka. O tom, že se to daří, svědčí výsledky neonatologické péče o nezralé novorozence v ČR, která je na špičkové světové úrovni.
Psychická podpora rodičů je důležitá
Často zcela nečekaný předčasný porod, bez předchozích komplikací, vede zvlášť u matek k akutnímu psychickému traumatu, který si mohou ve formě posttraumatické stresové poruchy nést životem měsíce a roky. Rodiče předčasně narozených a zvlášť extrémně nezralých novorozenců potřebují speciální psychologickou pomoc, dostatečnou informovanost, možnost co nejčastěji pobývat se svým potomkem, podělit se o své obavy, úzkost a strach. Pomoc rodičům v těchto případech nabízejí psychologové, zdravotníci i dobrovolnické skupiny.
Klasifikace předčasně narozených dětí dle hmotnosti
- „Nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO (World Health Organization) každý novorozenec, který se narodil dříve než 37 dokončených týdnů těhotenství (tj. 36 + 6 týdnů a dnů gestace a méně). V ČR je to 8 % ze všech živě narozených dětí.
- „Novorozenec s nízkou porodní váhou“ je každý novorozence, bez ohledu na délku těhotenství, jehož porodní hmotnost při narození je menší než 2 500 g.
- „Velmi nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO každý novorozenec, který se narodil dříve než 32 dokončených týdnů těhoteství (tj. 31 + 6 týdnů a dnů gestace a méně). Součástí této kategorie jsou „extrémně nedonošení novorozenci“, tj. novorozenci narození dříve než 28 týdnů (tj. 27 + 6 týdnů a dnů gestace a méně). V ČR je to cca 1,2 % ze všech živě narozených dětí.
Zdroj: Shutterstock.com
Neonatologie Všeobecné fakultní nemocnice nabízí nejvyšší stupeň péče o nedonošená miminka
Na Neonatologickém oddělení VFN se narodí kolem 4 800 novorozenců za rok. Svojí kapacitou a rozsahem poskytované péče patří k největším v ČR. Oddělení poskytuje péči novorozencům s velmi nízkou porodní hmotností z Prahy a středních Čech, extrémně nízkou porodní hmotností z celé ČR (pod 1000 g), kterých se zde narodí ročně 100 až 110 a dále novorozencům se závažnými zdravotními komplikacemi, například s nejzávažnějšími stupni intrauterinní plodové retardace, novorozencům matek po transplantaci orgánů či závislých na drogách.
Autor: Barbora Neubergerová