_Po narození jen křik a ve čtyřech letech básnička – to dokáže jen člověk
Každý rodič se netrpělivě těší na první slova svého potomka. Bude to táta, nebo máma? Prvním hlasovým a komunikačním projevem dítěte po narození je křik. Jak dítě roste, začíná se jeho křik postupně měnit v broukání, tvoření zvuků pomocí nápodoby, přes žvatlání až k opakování slov.
Prvním hlasovým projevem je křik, který je projevem pocitů, a to především hladu a reakcí na změnu prostředí, kdy po porodu dítě musí změnit způsob dýchání. Křik se od 6. týdne života začíná měnit a přibývá na síle a rozsahu. Stále je to projev pocitu libosti nebo odporu. S obdobím křiku se prolínají také začátky žvatlání. Je to období, kdy si dítě pudově opakuje pohyby, které provádí při sání mateřského mléka, a zároveň vydává hlas. Hlasový projev se zdokonaluje. V období spojeném se sáním mateřského mléka dítě častěji produkuje souhlásky v zadní části dutiny ústní, než aby využívalo rtů. Je to známé žvatlání shluků „grrrr…“. Jde o zvuky chrčivé, hrdelní, mlaskavé.
Napodobovací žvatlání
Následuje další fáze vývoje řeči, a to tzv. žvatlání napodobovací. Dítě si začíná všímat, jak matka pohybuje rty, jaký má výraz tváře a začíná zapojovat sluch. Napodobovací žvatlání je významné pro dětskou řeč tím, že se dítě snaží připodobnit své dosavadní zvuky hláskám, které vytváří matka – tedy napodobuje hlásky mateřského jazyka. Dítěti se daří především osvojování souhlásek, které vytvářejí rty - p, m, b. Tyto souhlásky jsou totiž viditelným vzorem pro napodobení (je dobře vidět, jak se vytvářejí).
První slabiky
Od 7. měsíce se dítě pokouší opakovat slabiky, které slyšelo – ta, ba, ma. Osmý měsíc je ve znamení rozvoje opakování zdvojených slabik a slov. Děti začínají opakovat slova, která pro ně mají citový význam, jak pozitivní, tak i negativní. Nezapomínejme na důležité prolínání projevů řeči a rozumění řeči. Po dovršení jednoho roku začíná již většina dětí tvořit jednoduchá slova, rozumí jednoduchým pokynům a reaguje na ně - například udělej paci, paci; ukaž, jak jsi veliký apod. Do dvou let používá většina dětí jednoslovné věty, přičemž mluvní projev je doprovázen živou gestikulací a různým zabarvením hlasu. Od dvou let pokračuje rozvoj slovní zásoby a dítě již často dokáže utvořit věty z více slov. Obtíže v tomto období mohou vznikat při vyslovování těžších nebo delších slov, věty často nejsou gramaticky správné. Zde je účinné dítěti opakovat správnou podobu slova a pojmenovávat to, co kolem sebe vidí.
Mami, a co to je?
Pro dvouapůlleté dítě je charakteristická otázka: "Co je to?“. Dítě klade slova vedle sebe, čímž vznikají krátké slovní řady, kterým pak přikládá význam a tím vyjadřuje, co se v jeho okolí děje - např. „táta pá“, „auto tú“. Podstatná jména staví dítě v prvním pádu a slovesa užívá nejčastěji v infinitivu. V tomto období užívá v důsledku vývoje řeči gramaticky nesprávných tvarů, což nás často pobaví. Nezapomínejme však na to, že náš vzor mu pomáhá správný gramatický tvar upevňovat, a proto není dobré legrační gramatické nesprávnosti po dítěti opakovat.
Neustálé PROČ
Třetí rok života dítěte je charakterizován obdobím otázky "proč?". Tímto složitějším dotazováním si opět rozšiřuje svou slovní zásobu a poznává postupně rozdíly (malý - velký apod.). Otázkami „proč?“ si dítě buduje logické souvislosti mezi pojmy. Dochází ke zdokonalování řeči, rozšiřuje se kvalita i kvantita vyslovovaných slov i krátkých vět. Dítě často mluví samo s hračkami, postupně se učí vést dialog. Slovní zásoba závisí na vyspělosti řeči okolí a na péči, která se dítěti věnuje. Kolem čtvrtého roku dochází k dalšímu rozvoji slovní zásoby, která zpravidla obsahuje asi 2000 - 2500 slov. Dítě již užívá větné celky, umí užít i výrazových prostředků, recituje básničku.
Do školy se správnou výslovností
Od čtvrtého roku začíná matka u dítěte sledovat schopnost vyslovovat správně jednotlivé hlásky mluvené řeči. Ty se postupně individuálně zdokonalují v závislosti na rozvoji jemné motoriky dítěte a artikulačních dovednostech, které v určité míře ovlivňuje i aktivita dítěte. Kolem čtvrtého roku už zpravidla správně užívá měkčené hlásky Ď, Ť, Ň a hlásky K, G. Kolem pátého roku se ustaluje výslovnost sykavek a hlásky L. Nejpozději dítě tvoří správně hlásky R a Ř. Za předpokladu fyziologického vývoje výslovnosti a při pečlivém výchovném působení ze strany rodičů se nesprávná výslovnost zpravidla spontánně upravuje do nástupu školní docházky.
Neumí-li dítě po třetím roce života utvořit jednoduchou větu, může jít o opoždění vývoje řeči. Tato skutečnost je důvodem pro konzultaci s dětským lékařem.
Zdroj: VZP
