Panenská blána (hymen) je slizniční řasa nacházející se v poševním vchodu ženy. Formuje se v době embryonálního vývoje a již v této době v ní vzniká otvor, případně otvory, různého tvaru a velikosti.
Sliznice hymenu velmi citlivě reaguje na hladinu estrogenů a tak se její vlastnosti mění v závislosti na jeho hladinách.
K protržení hymenu (defloraci) nejčastěji dochází při prvním sexu. Může k němu ale dojít i při zavádění tamponu, masturbaci i některých sportovních aktivitách.
Pevnost a pružnost hymenu je individuální a není tak žádnou výjimkou, když k defloraci během sexu nedojde. Pokud taková situace nastane, je řešením drobný chirurgický zákrok. To samé platí i v případě, že otvor v bláně je příliš malý a nestačí k volnému průchodu menstruační krve, což se někdy také stává.
Deflorace hymenu bývá doprovázena krvácením. Krvácení je různé intenzity a během jednoho dvou dní samo ustává.
Je to tak! I dnes jsou situace, když dívka či žena chce, aby její panenská blána byla obnovena. Někdy je takové přání netradičním dárkem manželovi, jindy nutná povinnost, to v případě cizinek, které se vracejí do své vlasti a tady o své panenství přišly.
V takovém případě není nic snazšího, než podstoupit hymenoplastiku, během které lékaři panenskou blánu chirurgicky zrekonstruují.
Výkon probíhá v celkové anestezii a jediným omezením doprovázející výkon, je sexuální abstinence po dobu šesti týdnů.
O významu hymenu se skutečně stále debatuje a medicína zatím jeho význam úplně neobjasnila. Ale usuzuje se, že i hymen má v organismu dívky nějakou přesně danou funkci, která měla zřejmě zásadnější význam u našich pra prapředků.
Jedna teorie říká, že panenská blána je jakousi bariérou, která má zabránit prostupu mikroorganismů do vyšších etáží pohlavních cest dívky.
Ano, i ne!
K defloraci hymenu skutečně nejčastěji dochází během prvního pohlavního styku, ale pravda je i to, že nepřítomnost hymenu ještě nutně neznamená, že dívka pohlavní styk již měla.
K porušení blány může dojít i při zavádění tamponu, masturbaci a jsou dokonce i případy, kdy k porušení blány došlo během sportu.
A samozřejmě se může stát i to, že se dívka bez panenské blány narodí.
Plošně toto neplatí. Svou roli hraje víc faktorů, například síla a pružnost hymenu. Deflorace tenké panenské blány nemusí být bolestivá a nemusí jí ani doprovázet výrazné krvácení.
Kromě toho hrají svou roli i okolnosti, které defloraci doprovázejí. Pokud první styk doprovází zamilovanost, dochází během něj k vyplavování hormonů, které svým působením utlumí negativní pocity doprovázející defloraci, takže dívka sex nevnímá nijak negativně. Svou úlohu hraje i faktor strachu, který sám o sobě snižuje práh vnímání bolesti. Pokud dívka k prvnímu sexu přistupuje s obavami, zcela jistě bolest vnímá intenzívněji, než když by tyto obavy neměla.
Nemusí.
Většinou to tak je, ale není to stoprocentně platné pravidlo.
Jak už bylo zmíněno, k defloraci může dojít během neopatrného zavádění tamponu, při masturbaci, případně při nekoitálních sexuálních aktivitách, které nemusejí nutně končit pohlavním stykem.
K poškození hymenu může dojít i během některých sportovních aktivit. Jako riziková se uvádí jízda na koni a gymnastika.
A jsou samozřejmě i opačné případy, a to, že přes veškeré úsilí k defloraci hymenu při pohlavním styku nedojde. To se může stát tehdy, pokud je panenská blána silná, či extrémně pružná. Problém v těchto případech vyřeší chirurgický zákrok.
Většinou hymen gynekologickému vyšetření nebrání.
Jen je potřeba zvolit vhodné (tenké) instrumenty. Pokud je to potřeba, lze také vyšetřit konečníkem.
Většina mladistvých nevyžaduje vyšetření v zrcadlech nebo bimanuální vyšetření. Důvody pro pánevní vyšetření u dospívajících jsou přetrvávající poševní výtok, příznaky zánětu močových cest, těžká dysmenorrhea, amenorea, abnormální vaginální krvácení, bolesti v podbřišku, podezření nebo oznámení sexuálního zneužívání či znásilnění, a těhotenství.
Speciální, úzké poševní zrcadlo se používá u mladých žen, které ještě neměly pohlavní styk. Při bimanuálním vyšetření se zavede jeden prst šetrně do pochvy k posouzení čípku, citlivosti, velikost dělohy, a bolestivosti v oblasti adnex.
Autor: Barbora Neubergerová
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
