V době koronakrize dostal nálepku rebela a je označován za odmítače roušek. Přitom se za používání roušek v době chřipek přimlouval vždy. Vždy se i hlásil k tomu, že se proti chřipce nechává pravidelně očkovat. Jak to Roman Šmucler má s vakcínou proti Covid-19, nechá se naočkovat?
Pane docente, vy jste se v této podivné době stal až symbolem těch, kteří popírají virus. Skutečně nevěříte v to, že by mohlo jít o problém větší, než je chřipka?
Virus a jeho existenci nijak nepopírám, ovšem smrtnost na dané onemocnění je na úrovni těžkých chřipkových epidemií typu prasečí chřipky či hongkongské chřipky. Přenáší se přesně jako chřipka, tedy kapénkami, a tomu by měla odpovídat ochrana a prevence. Nejnebezpečnější je pro skupinu pacientů, kterou lze snadno identifikovat a tím pádem i ochránit. To je celé. Nic víc, nic méně.
Z toho, co říkáte vyplývá, že si myslíte, že vládou nastolená opatření jsou zbytečná?
Některá opatření jsou nesmysly. Třeba zákaz vypít si svařák na ulici. Čeho se tímto zákazem dosáhne? Něco má smysl malý, leč způsobuje to velké školy, třeba uzavření škol. A podstatné věci se nestaly vůbec. Konkrétní lidé dodnes nevědí, zda patří mezi vysoce ohrožené, či mezi ně nepatří, a to je velký problém. Přitom ohrožené skupiny máme identifikované – staří lidé, lidé s nadváhou a obezitou, diabetem, vysokým krevním tlakem. Nedostali informaci, nemají pokyny, jak se mají chovat a jak se mají s ohledem na svou nemoc chránit. Přitom je možné preventivně podávat léky, tyto lidi lze sledovat dennodenně i při domácí léčbě. Nestalo se… Tedy někde jsme to přehnali, někde jsme ještě nezačali. Klíčový v celkovém hodnocení vývoje epidemie je počet mrtvých a péče o ohrožené. Dětem nehrozí větší nebezpečí než od úderu bleskem, přesto jsou izolovány. A to je špatně.
Ale opatření nejsou jen u nás, jsou celosvětově a jsou navzájem hodně opisovaná.
Když opíšete něco špatného, dostanete ve škole jedničku? J Opisovat se může, ale to věc nijak nezlepší ani neposouvá.
V souvislosti s Covid-19 je objevují zmínky o tom, že onemocnění není jen jeho akutní fáze, která se projevuje kašlem a teplotami, zmiňuje se i to, že infekce může v dlouhodobém časovém horizontu způsobit například vznik fibrózy plic…
Dlouhodobé následky, nastupující třeba po roce po prodělání onemocnění, jsou v danou chvíli podle mne jen spekulace. Vše teprve uvidíme. Často je popisován i psychický následek a nástup depresí. Nemá ale řada lidí tento problém už nyní z vydaných nařízení? Ano, tato infekce u své plicní formy má větší sklon k fibrotizaci plicní tkáně, o tom se mluví. Ale já měl velké problémy i po chřipce v roce 1995 a pak, tuším, ještě v roce 2010. Měl jsem výpotky na plicích, což je poměrně vážné. A i na chřipku se umírá, ovšem to se nikdy moc neřešilo.
Nyní bychom si měli říct, zda budeme žít v obavách odteď už navždy, což je legitimní, anebo, zda budeme čelit faktu, že život s sebou nese určitá rizika a nakonec i smrt. Ale ten čas do té smrti, může být docela hezký, když si ho nenecháme zkazit.
Ještě bych se vrátila k rouškám. V minulosti jste často říkal, že vás inspiruje Asie, kde lidé v době chřipkových epidemií automaticky začnou nosit roušky. Platí to stále?
Inspiruje mně hlavně Korea a Japonsko. Řekněme si, o co ale jde. Tam, když je člověk nemocný, tak nezůstane doma, nemůže si to dovolit, mají tam ďábelské pracovní tempo. Tak si vezme roušku, do té mu tečou z nosu nudle, protože smrkání je neslušné, ale jde pracovat. Roušky zachraňují to nejnutnější. Chceme to tak ale? Proti covidu by principiálně pomohlo, kdyby každý, kdo se necítí dobře, byl za devadesát procent platu týden doma. Roušky mají efekt malý 0-5%. Trochu pomohou, nic proti nim. Ale třeba Česko se ve světě uvádí jako příklad, že to není moc velká sláva. 1.9. 2020 byly povinné v Praze. Zastavilo jejich nošení šíření nákazy, nebo přišla smršť? Přišla smršť. Takže v nošení roušek ta prevence není. Nemocní mají být doma, aby nenakazili další lidi.
V čem vidíte největší problém v řešení epidemie?
Tady se neřešila epidemie jako medicínský problém. Hlavní slovo měla armáda, policie, spousta teoretiků. Klíčové bylo PR vlády i jednotlivců, kteří situaci využili ve svůj prospěch. A já byl prostě třídní nepřítel, neboť jsem nepřikyvoval názoru, že nás zachrání roušky ušité doma z trika, což je skutečně naprosto nedostatečná ochrana. Hlavní motto bylo: „Vláda to skvěle zorganizovala, ale pokazily to temné síly a jejich fake news.“ Je to směšné. Jenže, bohužel hodně lidí zbytečně umřelo, protože se báli jít k lékaři s jiným problémem, aby nechytili covid, a to je naopak dost smutné.
V minulosti jste se často říkal, že je pro vás zásadní, abyste vy i vaši kolegové byli včas očkováni proti chřipce. Platí to stále?
Samozřejmě, díky každoroční vakcinaci jsem už zapomněl, jak vypadá těžký průběh chřipky. Což mě dvakrát málem zabilo, jak jsem vzpomínal výše. Naočkovaný jsem i letos.
Svět se nyní s nadějí obrací k vakcíně proti Covid-19. Co si o těch nadějích myslíte?
V malých číslech vakcíny fungují, zdá se. Ovšem jaký přínos přesně budou mít, zjistíme tak za tři roky. Pár lidí kolem mne už se očkovat nechalo ruskou vakcínou Sputnik, jsou to cizinci. Zatím přežili a uvidíme, zda dostanou, či nedostanou covid a jaký průběh u nich onemocnění bude mít.
Necháte se naočkovat?
Asi ano. Ještě nevím, v které zemi. Uvidím podle výsledků účinnosti jednotlivých vakcín a pak dle jejich dostupnosti. Šlo by to hned zítra, ale musel bych do Moskvy. Takže ještě počkám.
Ještě nemáme u konce druhou vlnu a už se začíná mluvit o třetí, která má přijít po novém roce či na jaře. Věříte v ní?
Je jenom jedna vlna, ale stát ji rozdělil lockdowny do několika částí, což umožní tento zvláštní stav prodloužit o měsíce až roky. Takže nyní jsme se rozhodli pro druhou vlnu. Hodně lidí z vlády chce vlnu třetí, v rámci čekání na očkování. Je to politické rozhodování. Jsou i modely, jak mít asi 6 vln a dočkat se s covidem roku 2022. Jak to bude dál rozhodne vláda a ministerstva.
Jak se stavíte ke konspiračním teoriím, které říkají, že jde o plánovanou krizi a vše je světově řízené a skončí to až tehdy, když se zhroutí celý nynější systém?
Spoustě lidí se to hodí pro osobní prospěch nebo pro „zlepšení světa“ ve smyslu politickém a ekonomickém. Ale myslím, že na začátku byla chyba a pak přišla spousta dalších chyb. Tohle, ten špatný ekonomický stav, snad nikdo nenaplánoval. Teď ale sociální inženýrství jede naplno. To je ale úplně normální, je revoluční čas. V mnoha ohledech doba připomíná rok 1989. Je třeba to přežít, ukončit a starat se o to, co bude dál. Aby lidé měli práci a mohli zase začít normálně žít.
MUDr. Markéta Geleneky
je odborníkem na problematiku klinické toxoplasmózy. Působí jako konzultant v této oblasti na Infekční klinice FN Na Bulovce Praha. Zaměřuje se především na diagnostiku a léčbu vrozené toxoplasmózy, a to u těhotných pacientek i novorozenců. Věnuje se pravidelné přednáškové a publikační činnosti. Bližší informace o jejích aktivitách klikni zde
