Prodej rtuťových teploměrů byl Evropskou komisí zakázán od 1. června roku 2009. Cílem bylo omezit průmyslovou spotřebu rtuti a zároveň zvýšit bezpečnost. Rtuť, která se do organizmu dostává potravinami či dýcháním i se vstřebává kůží, totiž může negativně ovlivnit nervový systém. Spousta lidí však má tyto teploměry stále doma, protože byly a stále jsou nejspolehlivější a nejpřesnější.
Digitální vychytávky odhalí i ovulaci
V domácích lékárnách se však objevují i další druhy teploměrů. Hodně rozšířené jsou teploměry digitální, které jsou považovány za nástupce teploměrů rtuťových. Měří se s nimi v podpaží, ústech i konečníku a k jejich přednostem patří vysoká rychlost.
Jakmile digitální teploměr naměří teplotu, vydá zvukový signál a výsledek zobrazí na displeji. Zároveň je odolný vůči pádům, je však třeba mít v záloze baterie, které musíte v případě potřeby vyměnit, abyste teploměr mohli používat dál.
V současné době existuje i řada „vychytávek.“ Například digitální teploměr ve formě dudlíku, kterým naměříte teplotu i u nejmenších dětí. U starších zase můžete využít teploměr s ohebnou špičkou a ženy, které chtějí „vychytat“ své plodné dny, zase mohou sáhnout po bazálním teploměru, díky němuž přesně stanoví nástup ovulace. Jeho přesnost je stanovena dvěma desetinnými místy v čísle.
Infračervené i klasiky
V posledních letech se do módy dostávají také infračervené teploměry, pomocí nichž můžete měřit teplotu na čele či v uchu. Tyto teploměry jsou ještě rychlejší než digitální, na čele naměří teplotu během tří vteřin a v uchu dokonce za vteřinu, je ale třeba natrénovat správnou techniku měření.
Zdroj: Shutterstock.com
Pokud ale chcete zůstat u klasiky, můžete zvolit teploměr skleněný. Jen v něm nenajdete rtuť, ale jiné látky – galium či indium. Tyto teploměry jsou nejlevnější variantou, navíc do nich nemusíte kupovat žádné baterie, nejsou ale tolik odolné a měření teploty na nich trvá výrazně déle.
Ekologické proužky
Poměrně neznámou alternativou jsou pak teploměry proužkové. Jsou jednorázové a ekologické. Přikládají se hlavně na čelo, pod jazyk nebo pod paži, zároveň se ale uvádí, že nejsou příliš přesné. Slouží spíše orientačně, například na výletech či dovolených, a pokud teplotu potvrdí, mělo by po nich následovat měření ještě jinou z výše uvedených variant.
Rtuť v těhotenství
Kovová rtuť, tedy ta, která se používala i v rtuťových teploměrech, může vést k intoxikaci organismu. Do těla proniká inhalací ale i prostupuje kůži. V organismu se kumuluje zejména v ledvinách a zasahuje nervovou soustavu.
V těhotenství byla nebezpečná zejména proto, že přes placentu procházela k plodu, kde ovlivňovala vývoj nervové soustavy včetně mozku.
Bez zajímavosti není, že kovová rtuť přechází do mateřského mléka, pokud kojící žena přijde do styku s rtutí, tak se přes mateřské mléko látka dostává do organismu jejího dítěte.
Autor: Petr Sobol