_Nadbytek soli plní ordinace dětských kardiologů
Sůl je pro lidský organismus důležitým zdrojem minerálních látek. V okamžiku, kdy jí tělo přijme příliš, přichází opačný efekt – začíná nám škodit. Podle průzkumu Poradenského centra Výživy dětí je přesolování jedním z hlavních problémů dětské stravy, mnoho soli v dětském jídelníčku je spojováno především s výskytem vysokého krevního tlaku u dětí.
Průzkum se zabýval stravovacími zvyklostmi u dětí ve věku 0-3 roky a byl zaměřen na zjištění obsahu kuchyňské soli (NaCl - chlorid sodný) a sodíku (Na) v dětské stravě. Výsledky ukázaly, že nadbytek sodíku ve stravě má 80 procent dětí ve věku 6-12 měsíců, ve věkové skupině 1 – 1,5 roku má nadbytek sodíku ve stravě 95 procent dětí a u dětí starších množství přijaté soli převyšuje doporučené denní dávky, u některých dětí až čtyřnásobně.
„Překvapivě byly nadbytky sodíku zjištěny i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou“, uvádí docentka MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dodává: „Velkým nešvarem je např. častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzenina, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jejich jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku soli.“
Proč nám vadí
Přestože je sůl látka přírodního původu, ve vysokém množství nám škodí. Její nadbytek negativně ovlivňuje srdeční činnost a celý kardiovaskulární systém. Nadměrné solení i v dětském věku následně vede k mnoha potížím, například ke vzniku vysokého krevního tlaku.
Problém v příjmu soli u malých dětí je především v tom, že pokud si na slanou chuť zvyknou velmi brzy, jejich preference slaných jídel se stále zvyšuje. „Děti, u kterých se tento trend nepodaří včas zvrátit, se bohužel často stávají pacienty dětských kardiologických ordinací“, vysvětluje MUDr. Urbanová a dodává: „Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se přesouvají do stále nižších věkových skupin.“
Na co si dát pozor
Přestože se rodiče snaží dbát na kvalitu stravy svých dětí, často podceňují tzv. skrytou sůl, která není na první pohled patrná. 75 procent konzumované soli pochází v potravě dětí z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 procent je přidáváno do jídla během jeho přípravy a 10 procent soli je obsaženo v přírodních surovinách. Při výběru hotové kupované stravy (hotová jídla prodávaná ve skleničkách), by se měli rodiče zaměřit na deklarovaný obsah sodíku na etiketách dětských jídel a upřednostňovat ty, u kterých je jeho obsah co nejnižší.
Kromě omezování potravin, na kterých je sůl na první pohled patrná nebo těch nejznámějších zdrojů soli, je dobré sledovat informace na obalech dalších výrobků.
„Nejjednodušší a nejúčinnější je vůbec děti na nadměrně slanou chuť nenavyknout“, doporučuje Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí. „Co nejdéle proto kojte a veškeré příkrmy připravované doma nesolte. Kupujete-li hotové příkrmy ve skleničkách, máte šanci mít příjem velmi dobře pod kontrolou. Hodnoty sodíku jsou zde totiž povinně uváděny. Následně se i u starších dětí snažte mít jejich jídelníček co nejvíce pod kontrolou“, radí maminkám Rusková.
