Studiem působení akustických projevů petard a ohňostrojů na lidský organismus se zabýval Daniel Glaser, neurolog a ředitel Vědecké galerie v Londýně na King's College ve Spojeném království. Ten se domnívá, že za oblibou pyrotechniky stojí to, že nás děsí. Jejich působení přirovnává k bouřce, bleskům a hromu, tedy k jevům, kterých se přirozeně živočichové, i lidé, bojí a mají před ním respekt.
Blýskání při bouřce doprovází hlasité zahřmění a podobný efekt způsobuje i ohňostroj. Obloha plná barevných světel a zvukové efekty ohňostroje k sobě neoddělitelně patří. Ovšem člověk ze zkušenosti ví, že nejde o nic, co by ho ohrozilo. Vizuální a akustické efekty, ale přesto aktivují v mozku centra, která jsou se strachem spojena.
„Rány a světelné efekty aktivují amygdalu, centrum v mozku, které detekuje strach. Barevná záře a rány, které slyšíme opakovaně, v nás tento pocit umocňují. Následkem toho dochází v našem organismu k vyplavení dopaminu, hormonu, který je spojen s pocitem slasti, potěšení a odměňování,“ popisuje Glaser.
Strach pod kontrolou
Tímto mechanismem původní pocit strachu, který v nás pyrotechnika podvědomě vyvolává, přechází v pocity pozitivní. Podle neurologa je změna ze strachu v radost umocněna vědomím, že má člověk tyto efekty pod kontrolou, že je může přímo ovlivnit a regulovat.
Zdroj: Shutterstock.com
„Lidé jsou nadšení z očekávání strašidelného zážitku,“ komentuje neurolog. Je to podobné, jako když člověk sleduje horory či napínavé filmy, u kterých se dobrovolně a rád bojí, nebo čte napínavou knížku. Glaser upozorňuje na to, že na principu napětí a jeho uvolnění, jsou vystavena i díla slavných skladatelů vážné hudby, kdy skladby nabízejí pasáže tiché a harmonické a po nich přicházejí úseky hlasité a plné napětí.
Člověk se zkrátka rád bojí, ví-li, že efekty, které v něm způsobují pocity hrůzy, má plně pod kontrolou.
Autor: Barbora Neubergerová
Mgr. Petr Šobra 
