_Kojenci a jejich imunitní systém

Na fungování imunitního systému se podílí řada faktorů. Část z nich je nám dána a jsou neovlivnitelné, další ovlivnit můžeme. „Mezi neovlivnitelné faktory patří genetické dispozice na jejichž základě se vyvíjí přirozená imunita. Mezi vnější faktory řadíme například mikrobiální kolonizaci střeva dítěte, expozice jedince zevním patogenům či strava. Na základě těchto faktorů se rozvíjí specifická imunita,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., imunolog z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Na fungování imunitního systému se podílí zapojení všech struktur organismu. Důležitou roli hrají zejména povrch kůže a slizniční epitely, které vytvářejí ochrannou bariéru. Do této skupiny imunitního systému řadíme kůži, slizniční epitel a endotel (výstelku krevních cév).

Imunitní profil novorozence

Při narození přichází dítě na svět s mnoha mechanismy, které ho mají chránit před vnějším světem. V embryonálním vývoji dochází k vytvoření fyziologické obranné bariéry a vrozené imunity, které jsou dány genetickým vybavením a množstvím protilátek, které dítě získalo přestupem z organismu matky přes placentu (mateřské protilátky IgG).
Složka specifické imunity je v embryonálním období vytvořena jen z části. „K jejímu dalšímu vývoji a dozrávání dochází během prvních týdnů až měsíců života na základě promoření mikroorganismy a získaných protilátek z mateřského mléka. Na této složce imunity se zásadní měrou podílí i prebiotika, která jsou základem pro správné fungování střevních bakterií a které dítě taktéž získává z mateřského mléka,“ vysvětluje profesor Jan Krejsek.

Proměnné faktory ovlivňující imunitní systém v raném období:

• Osídlení dítěte přirozenou mikroflórou
• Expozice mikroorganismům (promoření)
• Aktivní imunizace (očkování)
• Potrava
• Expozice xenobiotikům (antibiotika a jiná léčiva, škodlivé látky životního prostředí)
• Stres

Kojení a imunita

Z pohledu zdraví kojence má zásadní místo ve vytváření správně fungujícího imunitního systému kojení.  „Mateřské mléko je zdrojem ochranných protilátek a prebiotik. Všechny tyto složky mateřského mléka mají pro dítě v prvních měsících zásadní význam. V prvních týdnech až měsících života je kromě toho dítě chráněno protilátkami získanými z organismu matky. Tyto mechanismy jsou schopny dítě v prvních měsících ochránit a zároveň u něj stimulují správný vývoj imunitního systému,“ říká profesor RNDr. Jan Krejsek.