Spánek je velmi důležitý pro zdravý rozvoj dítěte. Pokud dítě špatně usíná nebo se často budí, protože se bojí, je potřeba situaci řešit. Strach se přitom může objevit nečekaně ze dne na den a v různém věku.
Jak vzniká strach ze tmy
Existuje mnoho důvodů, proč se děti začnou ve tmě bát. Většinou za to ale může hlavně bujná dětská fantazie. „Děti mají velkou představivost, takže se nebojí samotné tmy, ale toho, co by se v ní mohlo skrýt, když to nemají pod vizuální kontrolou. Ať už neexistujících hrozeb v podobě bubáků, strašidel, ježibaby u menších dětí, nebo například toho, že někdo se vloupá do pokoje u větších,“ vysvětlila dětská psycholožka Mgr. Lucie Kotková.
Svou roli může také sehrát, pokud je dítěte vystaveno traumatizujícímu zážitku, což může být i hádka mezi rodiči nebo nějaká hrůzostrašná scéna, kterou vidělo na internetu či televizi.
Jak se strachem pracovat
Pokud se vaše dítě ve tmě bojí, rozhodně ho za to netrestejte ani nezesměšňujte, ale snažte se mu naopak pomoci. „Strach ze tmy je vývojově podmíněný a s největší pravděpodobností odejde tak rychle, jak se objevil. Po tu dobu bych hledala, co dítěti pomůže bát se méně – například malá noční lampička nebo krátkodobá přítomnost rodiče při usínání,“ radí psycholožka.
Dítě můžete také postupně utužovat – od lampičky přejít k nočnímu světýlku a poté třeba nechat jen baterku na nočním stolku, kterou by mohlo dítě v případě potřeby rozsvítit.
Zdroj: Shutterstock.com
Pokud se dítko bojí bubáku a strašidel, zkuste je zničit. Nechte dítě, ať vám přesně popíše, jak strašidlo vypadá, co dělá a kde se často vyskytuje. Pak ho můžete spolu nakreslit na papír, který zmuchláte a vyhodíte. Nebo zkuste strašidlo z míst, kde ho dítě často vidí, vyhnat třeba koštětem.
Vhodné jsou i hry, při kterých dítěti ukazujeme, že se ve tmě nic nestane. Vezměte třeba oblíbeného plyšáka a zkuste ho schovat na chvíli pod peřinu. Po čase se může zapojit i dítě, když se na to bude cítit. Třeba tím, že hračku také schová nebo se schová i s ní.
Autor: Klára Guznarová
Mgr. Petr Šobra 
