Můžu jen souhlasit, že je potřeba lékaře neustále kontrolovat. Byla jsem na operaci se štítnou žlázou a k mému velkému překvapení mi chvilku můj chirurg tvrdil, že budeme operovat něco jiného :-D. Opravdu, to není žert! Vše jsme si ujasnili a co se výkonu týče, tak to proběhlo perfektně. Před i po operaci jsem brala wobenzym, díky kterému rekonvalescence proběhla velmi pěkně a rychle.
_Jak se připravit na operaci
Datum publikace: 28.06.2011
Operace nebo jakýkoli jiný výkon prováděný v anestézii (tedy v „narkóze“) bývá zejména pro nezkušené pacienty zdrojem obav. K nim obvykle není důvod – lékaři i ostatní zdravotníci jsou zkušení a dobře kvalifikovaní, takže po provedeném výkonu se jistě Váš zdravotní stav zlepší.
Na druhé straně – jde o vaše zdraví a vaši bezpečnost, takže je na místě dostatečná obezřetnost. Jistě nelze rozsáhlou přípravu realizovat vždy – tam, kde se jedná o akutní výkon, není čas na prověřování kvalit personálu či nemocnice jako takové. Přesto byste měli vy, případně vaši blízcí dbát na to, abyste měli maximální možný pocit bezpečí.
Pohovor s operatérem
Před každým výkonem by s vámi měl promluvit lékař, který jej bude provádět (i když se to týká i jiných výkonů než operací, uvádíme pro zjednodušení termín „operatér“). Ten by vám měl vysvětlit, jaký výkon doporučuje provést a proč, jaká jsou rizika tohoto výkonu, jaké jsou varianty řešení a jaká jsou rizika těchto variant. Nenechte se zastrašit odbornou terminologií a požádejte lékaře, aby vám vše vysvětlil srozumitelně a pokud možno česky. Lékař je povinen odpovědět na Vaše dotazy, tak se neváhejte zeptat. Jediná hloupá otázka je ta, která nebyla položena! Nebojte se, že ho rozzlobíte – naopak, pokud na váš dotaz reaguje nevhodně, je to možný signál toho, že se nejedná o dobrého odborníka. Nezapomeňte se též zeptat na obvyklou délku pobytu v nemocnici, na výskyt bolestí po výkonu a také na to, za jak dlouho po výkonu budete moci pravděpodobně znovu pracovat. Součástí pohovoru je sepsání formuláře tzv. informovaného souhlasu, kde jsou základní informace o výkonu uvedeny.
Pokud je na to čas a vy máte pocit, že si potřebujete operatérovy informace promyslet, případně je konzultovat s někým dalším, požádejte ho o posečkání se sepsáním informovaného souhlasu. Nicméně – až do zahájení výkonu máte právo souhlas kdykoli odvolat.
Pohovor s anesteziologem
Pokud bude výkon proveden v anestézii („narkóze“), je povinen vás informovat i lékař, který bude anestézii podávat. Jemu položte obdobné dotazy, jako operatérovi. Celková anestézie se obecně podává dvěma způsoby – buď jako tzv. inhalační, kdy vás lékař „uspí“, přitom obvykle zavede do vašich dýchacích cest rourku, která brání poruchám dýchání. Druhý typ je anestézie svodná – podáním léku do páteřního kanálu se znecitliví daná část těla, pacient je během výkonu vzhůru. Obě varianty mají své výhody i nevýhody a ne u všech výkonů je možný výběr – nicméně anesteziolog by vám vždy měl odpovědět na otázku, které varianty anestézie jsou možné a je-li to z odborného hlediska možné, vyhovět vašemu přání. I o tomto pohovoru sepisuje anesteziolog formulář – informovaný souhlas. Výše uvedené informace vám vždy musí podat lékař, nesmí být zastoupen zdravotní sestrou.
Prevence záměny
Bohužel, jsou známy případy, kdy došlo k záměně pacienta při výkonu nebo k záměně strany či orgánu, na kterém se výkon provádí. K takovým případům dochází u nás i v zahraničí. Lze jim předejít jedině pečlivou přípravou ze strany zdravotníků a dostatečnou obezřetnosti samotného pacienta. Nebojte se zeptat operatéra či ošetřujícího lékaře, jak je v dané nemocnici zajištěna prevence tzv. stranové záměny. Obvykle se to děje tak, že se v případě, že by k záměně stran mohlo dojít (např. u párových orgánů jako jsou ledviny, či při operacích na končetinách), místo výkonu na kůži jasně označí.
V době, kdy jste utlumeni celkovou anestézií nebo přípravnou injekcí (tzv. premedikace), je zvýšené riziko, že si Vás personál může splést s jiným pacientem. Zeptejte se proto ošetřujícího lékaře, případně sestry, jak se pacienti pro výkony v celkové anestézii označují. Nejvhodnější je používání identifikačních plastových náramků. Opět platí – bezpečnost především.
(zdroj MZČR)
