Úspěch léčby závisí na rychlosti rozpoznání nemoci
Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce.
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce a dodává: „Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.“
Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří:
- ospalost,
- horečka,
- podrážděnost,
- netečnost a snížená vnímavost,
- bolesti svalů, nohou nebo kloubů,
- úporná bolest hlavy,
- světloplachost,
- zvracení.
Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice).
„Příznaky na počátku ale mohou být velmi necharakteristické. Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.
Následky jsou často fatální
Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Přenašeči jsou mezi námi
„Bakterie meningokok je přítomna v nosohltanu 10-20% zdravých osob,“ uvádí primářka MUDr. Hana Roháčová. Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.
Zdroj: Nemocnice Na Bulovce
Čísla jsou na vzestupuV České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 onemocnění a v roce 2017 bylo 68 případů.
Jak se chránit před onemocněním„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.
Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.
Autor: redakce