_I mateřství s pomocí IVF má své meze, třeba věk ženy
Mateřství je silný pud a dříve nebo později dožene každou ženu. Pokud se ozve ve dvaceti, ve třiceti, není žádný problém. Pokud si ho žena začne připouštět až kolem čtyřicítky, může nastat celá řada komplikací. „Nejčastěji jde o to, že žena propásla ideální dobu na početí. Nejde o nemoc, problém je v tom, že se ocitla v období reprodukčního stáří,“ říká MUDr. Jaroslav Hulvert, primář IVF centra Klinického centra ISCARE.
Začít bychom asi měli úplným základem - kdy je u ženy z biologického pohledu nejvhodnější doba pro početí?
Optimální doba je dvacet až dvacet pět let. V tomto věku zdravé ženy nemají problémy s otěhotněním a je i nízké riziko těhotenských, porodních a poporodních komplikací.
Další věkovou hranicí je třicátý pátý rok, po tomto období začíná výrazně klesat schopnost žen otěhotnět. A po čtyřicátém roce věku přichází další velký zlom. Po tomto období se plodnost ženy výrazně snižuje a početí přirozenou cestou je vzácné.
Pokud se žena ve čtyřiceti rozhodne pro mateřství, má vůbec nějakou šanci?
Početí přirozenou cestou v tomto věku je vzácné, ale nechci říkat, že zcela nemožné.
Vyšší šanci ale samozřejmě dává početí pomocí metod IVF. I když ani zde není zcela záruka, že žena otěhotní, a že otěhotní za použití vlastního vajíčka. I úspěšnost IVF má své meze.
Lze tyto meze nějak specifikovat?
Úspěšnost IVF u žen do třiceti pěti let se pohybuje mezi čtyřiceti a čtyřiceti pěti procenty. Po pětatřicátém roce klesá na dvacet pět až třicet procent. A pak se šance stále snižuje.
U žen čtyřicetiletých je úspěšnost asi desetiprocentní, a u žen ve věku čtyřicet pět let se s úspěšností pohybujeme kolem jednoho až dvou procent.
Jak moc pevné jsou tyto věkové hranice. Může je nějak ovlivnit třeba genetika?
Určitou roli genetika samozřejmě hraje. Pokud maminka ženy menstruovala do 55 – 60 let, je předpoklad, že i žena bude menstruovat déle, čímž se věková hranice schopnosti početí může lehce posouvat. To posunutí je ale jen v řádu roku, dvou, nikoli nějakých desetiletí.
Důležité je si uvědomit, že jedna věc je schopnost otěhotnět a druhá věc je kvalita vajíček, která se samozřejmě s věkem snižuje, což zvyšuje riziko poškození na straně plodu.
Uměl byste zase toto riziko vyjádřit číselně?
U dvacetileté ženy je zhruba z deseti vajíček devět kvalitních, tedy takových, která jsou schopna oplození. U ženy čtyřicetileté je to přesně naopak. Z deseti vajíček je jedno dobré a devět je nekvalitních.
Uvědomují si ženy tento fakt?
Je až s podivem, jaká neznalost v tomto směru mezi ženami je. I ženy vzdělané nevědí, nebo si nechtějí připustit, že jejich vajíčka stárnou, že ztrácejí na kvalitě. Pacientky si často myslí, že když dobře vypadají, investují do sebe, sportují a zdravě žijí, že se jejich fyzická kondice odrazí i na stavu jejich vajíček. Jenže tak to bohužel není.
Péče o zevnějšek biologické stárnutí organismu nezastaví.
Vzpomněl byste si, kolik let bylo vaší nejstarší pacientce, která otěhotněla?
Nejstarší pacientce, která pomocí asistovane reprodukce otěhotněla z vlastních vajíček a těhotenství zdárně donosila, bylo čtyřicet čtyři let.
Zdůrazňujete, že tato žena otěhotněla pomocí vlastních vajíček…
Pokud se žena rozhodne ve vyšším věku pro IVF, v drtivé většině chce nejprve dát šanci svým vajíčkům. A to i přes to, že vždy upozorňuji na to, že darovaná vajíčka, to znamená vajíčka od mladších dárkyň, by její šanci na otěhotnění zvýšila.
Ženy ale vždy chtějí mít jistotu, že daly šanci samy sobě a chtějí nejprve vyzkoušet oplodnění svých vajíček.
A pokud to nevyjde?
Pokud to nevyjde, tak teprve hledají cestu k použití vajíček darovaných. Ženy musejí dozrát do úvahy o darovaných vajíčkách, k tomuto rozhodnutí musejí dojít samy. Když se rozhodnou a samy se sebou se s touto myšlenkou smíří, je možné použít darovaná vajíčka, která jsou vzhledem k věku dárkyň kvalitnější a zvyšují šanci na početí zdravého potomka.
Jaký okruh žen si přeje otěhotnět po čtyřicítce?
Jsou to asi tři skupiny.
V první skupině jsou ženy, které do čtyřiceti let budovaly kariéru a neměly čas pomyslet na rodinu a najít si vhodného partnera.
Ve druhé skupině jsou ženy, které kolem čtyřiceti let navázaly nový vztah a zatoužily s novým, často i mladším partnerem, mít dítě.
Poslední skupinu tvoří ženy, které byly ke svému rozhodnutí donuceny nějakou tragickou událostí, nejčastěji smrtí svého dítěte.
Přestože z lidského pohledu jsou všechny důvody, proč ženy ve čtyřiceti chtějí otěhotnět, pochopitelné, poslední jmenovaná skupina pacientek, početně nejslabší, má důvod emocionálně nejsilnější.
Je nějaká věková hranice, za kterou nesmíte jít? Kdy mají ženy poslední šanci pomocí IVF otěhotnět?
V České republice je zákonem stanovena věková hranice 50 let. Do tohoto věku můžeme ženám toužících po mateřství prostřednictvím darovaných vajíček v jejich snaze pomoci.
Pokud se otěhotnění do této doby nepodaří, ženy o svou šanci stát se matkou, přišly.
Čtěte také:
- Pozdní maminky a riziková těhotenství
- Vyšší věk matky přináší vyšší riziko genetických vad
- Pozdní tikot biologických hodin aneb Matkou ve čtyřiceti letech Rozhovor s psycholožkou Laurou Janáčkovou
- Proč vyšší věk matek zvyšuje riziko chromozomálního poškození plodu
- Vyšší věk otců může být příčinou celé řady zdravotních potíží jejich dětí, podle posledních zpráv hrozí i poruchy autistického spektra
- Plodnost u ženy začne klesat už po třicátém roce věku
- Léky, které by žena během jiného stavu neměla užívat
- První těhotenství po pětatřicítce má svá rizika