_Endometrióza ovlivní i psychiku ženy
Chronická onemocnění nezasahují pouze tělo, ale poznamenají i psychiku člověka. Pokud jde o nemoc pohlavních orgánů, která má vliv na sexuální život a reprodukci, je situace o to vážnější. A to se týká i onemocnění endometriózou.
Endometrióza patří mezi nemoci, které dokáží změnit celý život. Bolest, kterou nemoc může způsobovat a vědomí toho, že žena trpí chronickým onemocněním, je velkým stresovým faktorem. „Pacientky s endometriózou musejí kromě náročné a dlouhodobé léčby zvládnout i změny na vlastním těle a následná tělesná omezení. Musejí přijmout změny vlastního ženského sebepojetí i celkové znejistění v sociálních, především partnerských, rolích.
Někdy se musejí vyrovnat i se ztrátou dosavadního smyslu života, například s představou na mateřství, strachem ze ztráty partnera, zaměstnání či finanční jistoty,“ popisuje docentka PhDr. Marcela Bendová, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno.
Léčba endometriózy vyvolává řadu obav, úzkostí a strachů
Psychický stav pacientek výrazně ovlivňuje průběh léčby. Ženy během terapie prožívají strach z toho, zda léčba bude úspěšná, potýkají se s nežádoucími účinky léčby, obávají se toho, že se nemoc opět vrátí a především řeší otázku, zda jim terapie umožní vést plnohodnotný život, jehož součástí je i založení rodiny. „Některé ženy tuto situaci řeší tak, že se začnou veřejně zříkat mateřství. Deklarují, že ony vlastně nechtějí mít vlastní děti. Ve skutečnosti to ale může být právě naopak a tento odmítavý postoj je pouze obrannou reakcí na vzniklou situaci a na intenzívní léčbu, kterou právě podstupují,“ dodává lékařka.
Strach z neschopnosti otěhotnět, pak může být další psychosomatickou komplikací během následné léčby neplodnosti. „V takovém případě se žena dostává do bludného kruhu, kdy strach z toho, že neotěhotní, vyvolává další psychické potíže, které jsou následně jednou z psychosomatických příčin, proč žena otěhotnět nemůže,“ vysvětluje docentka Marcela Bendová.
Když se přidá deprese
Zdravotní stav ženy a strach z léčby u značné části nemocných endometriózou může vyústiti v deprese. Přestože se na tuto komplikaci málo myslí, podceňovat by se neměla.
„Až devadesát procent depresivních stavů je v ambulancích praktického lékaře a u somatických lékařů nediagnostikováno. Depresivní porucha je somatickými odborníky často zaměňována za negativní charakterové vlastnosti, například lenost, nedostatek vůle či neochotu spolupracovat. V nemalé míře komplikuje léčbu deprese i obava nemocných z psychiatrické nálepky, někdy i rozpaky samotných lékařů pacientky na toto vyšetření posílat,“ popisuje lékařka.
Řešením těchto potíží, je komplexní terapie, která není zaměřená pouze na řešení gynekologických problémů a bolesti, které může endometrióza způsobit, ale zahrnuje i psychoterapeutickou, případně psychiatrickou léčbu ženy.
Komplexní péče a endometrióza
Cílem komplexní léčby endometriózy je u nemocných uchování optimálního zvládání nemoci (coping) a uchování maxima možných faktorů vedoucích ke zdraví, respektive k dobrému životnímu pocitu. Další podmínkou úspěšné léčby endometriózy je přijetí tohoto onemocnění a zajištění optimálního psychického i fyzického stavu nemocné. K tomu je třeba úzké spolupráce gynekologů s psychology, psychoterapeuty i psychiatry.
„Ne každá žena je schopna o své nemoci otevřeně mluvit. Většina nemocných má kromě negativních pocitů, které doprovázejí skutečnost, že je žena chronicky nemocná i obavy z reakcí svého okolí. Ženy mají obavy z toho, že jim okolí neporozumí, že jejich blízcí budou nemoc podceňovat, obávají se reakcí kolegů i kamarádů.
Pokud žena trpí endometriózou, je nutné, aby ona sama našla hranici, která je pro ni samotnou přijatelná v rámci komunikace o chorobě.
Od okolí se naopak očekává, že na ženu nebude vyvíjet přílišný tlak, ale ani nebude nemoc přehlížet. Ideálním řešením je, aby nejbližší okolí ženy bylo s informací o onemocnění endometriózou seznámeno a naučilo se zdravotní problémy ženy respektovat,“ radí docentka Marcela Bendová.
