_Co víte o příušnicích?

Rychlé informace 

Příušnice (parotitis epidemica, mumps) patří mezi virové infekce přenášené kapénkami (méně častým druhem nákazy je přenos přes kontaminované předměty).
Virus se z těla nemocného vylučuje slinami a močí, ze kterých je možné ho v případě nutnosti izolovat.
Virus je citlivý na řadu chemických látek, zničit ho je možné například formalínem, éterem či chloroformem. Kromě chemických látek je vnímavý i na UV záření.
Prevence onemocnění spočívá především ve vakcinaci. U nás je toto očkování součátí kombinované vakcíny – spalničky, příušnice, zarděnky.
Nejčastějším obdobím výskytu nemoci je zima a jaro.
Nejpostiženější věkové skupiny (začátek roku 2012) jsou mladí lidé mezi 15-19 (až 25) lety a děti mezi 5-9 lety. 

Jak se nemoc vyvíjí

Inkubační doba nemoci je průměrně 16 - 18 dní (od 14 do 25 dní).
Mezi první nespecifické příznaky patří:

• bolesti svalů
• nechutenství
• nevolnost
• bolesti hlavy
• teplota

Nemoc je nejvíce nakažlivá 48 hodin před klinickou manifestací, ovšem nakazit jí je možnéi od člověka, který má zcela bezpříznakový průběh onemocnění.

Jak nemoc probíhá

Nejčastější příznaky:

• bolest hlavy a svalů
• teploty 
• katar dýchacích cest
• nevolnost
• nechutenství
• jednostranné nebo oboustranné bolestivé zduření příušních slinných žláz nebo i podjazykové či podčelistních slinných žláz  

Takto probíhá 30-40% onemocnění. Ovšem u 15-20%  má nemoc bezpříznakový průběh (častěji u dospělých) a 40-50% nemocných se vyskytují nespecifické respirační příznaky (bolest hlavy, teploty, katar dýchacích cest).

Možné komplikace

Komlikace se vyskytují častější u dospělých než u dětí.

Patří mezi ně:

• aseptická meningitida - vyskytuje se spíše u dospělých než u dětí, více u mužů než u žen (3:1)
• orchitida (zánět varlat)- 20-50% postpubertálních mužů (až u 30% oboustranné postižení, u poloviny postižených různý stupeň atrofie varlat, sterilita vzácně)
• oophoritis (zánět vaječníků) - 5% postpubertálních žen, simuluje apendicitidu (zánětř slepého střeva), neovlivňuje  plodnost
• pankreatitida (zánět slinivky břišní) - 2-5% (souvislost se vznikem diabetu nepotvrzena)
• hluchota - 1/20.000
• encefalitida 

Příušnice a jejich léčba

• klid na lůžku, analgetika, antipyretika (v počátku onemocnění, s objevením otoku příušních žláz obvykle teploty ustupují), obklady na otoky
• při pankreatitidě dieta
• přetrvávající teploty, stupňující se bolest hlavy, zvracení, bolesti břicha či malátnost svědčí pro počínající komplikace

Doba trvání onemocnění
nekomplikovaný průběh onemocnění 5-14 dní
u komplikovaných průběhů doba trvání závisí na druhu a jejich závažnosti

Příušnice a gravidita

onemocnění  žen v prvním trimestru gravidity může vést ke zvýšenému riziku úmrtí plodu
infekce příušnicemi není spojována s kongenitálními malformacemi

Prevence onemocnění 

• správná životospráva: pestrá strava se zvýšeným přísunem přirozených vitamínů
• otužování
• přiměřená fyzická aktivita (procházky na čerstvém vzduchu)
• časté větrání a nepřetápění místnosti, kde pobýváte
• kvalitní a dostatečný spánek
• vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi
• nechodit na místa s velkou koncentrací lidí
• mýt si často a opakovaně ruce mýdlem pod tekoucí teplou vodou nebo používat
• desinfekční gely na ruce na alkoholové bázi
• při kašli a kýchání si kapesníkem zakrývat nos a ústa, použitý kapesník vyhodit
• nedotýkat se rukama obličeje, nemnout si oči (sníží se riziko přenosu viru rukama z kontaminovaných předmětů)
• nepůjčovat si mobilní telefony, sklenice, příbory, u dětí hračky apod
• vyhnout se podávání rukou, objímání a líbání
• posílit imunitní systém zvýšeným příjmem vitamínů, probiotik a enzymů
• při onemocnění vyhledat lékaře a dodržovat veškerá léčebná i karanténní opatření 

Informace o očkování

od roku 1987 kombinovaná vakcína (spalničky, příušnice)
od roku 1994 kombinovaná MMR vakcína (spalničky, příušnice, zarděnky)
dvoudávkové vakcinační schéma 1. dávka od 1. dne 15. měsíce věku dítěte, 2. dávka za 6-10 měsíců po primovakcinaci
parotitická složka vakcíny vyvolává tvorbu protilátek asi u 90% vakcinovaných 

Možné důvody, proč může dojít k onemocnění u očkovaných jedinců

• vyvanul ochranný účinek příušnicových protilátek vytvořených po vakcinaci  (účinnost vakcíny u očkovaných v dětství klesá po 15. roku věku)
• došlo ke změně cirkulujícího viru a vakcína na něj neúčinkuje (virus zmutoval a očkovací látka není schopna stimulovat protilátky proti novému viru)
• došlo k selhání očkovací látky v příušnicové složce

Zdroj údajů: Státní zdravotní ústav Praha (MUDr. Radomíra Limberková) 16.3.2012