_Co říká americký výzkum o kojení? Chrání zdraví dítěte, i matky

Kojení může chránit před infekčními nemocemi i potravinovými alergiemi

Kojení je jedno z nejúčinnějších preventivních opatření, jakým mohou matky chránit zdraví dítěte i svoje zdraví. Studie potvrdila, že kojení může chránit před některými onemocněními ještě dlouho po kojeneckém věku. Na výskyt infekcí (zánět uší, hrdla nebo nosních dutin) měla vliv nejen délka kojení celkem, délka výlučného kojení, doba zahájení podávání náhrad mateřského mléka, ale i intenzita kojení definovaná jako podíl mateřského mléka z příjmu jakéhokoliv mléka v průběhu prvních šesti měsíců života.
“Year 6 follow-up“ studie dále ukázala, že výlučné kojení po dobu 4 měsíců nebo déle může snižovat riziko rozvoje potravinové alergie po prvním roce života u dětí bez jiných rizik (např. socioekonomických, rodinné zátěže a ekzému zjištěném již v kojeneckém věku). Delší trvání kojení bylo spojeno se zdravějším stravováním v 6 letech. Déle kojené děti například měly větší spotřebu vody, ovoce a zeleniny a naopak menší spotřebu cukrem slazených nápojů a džusů. „Není jasné, jestli zjištěné vztahy mezi stravováním v kojeneckém období a v 6 letech odrážejí vývoj chuťových preferencí během dětství nebo způsob stravování rodiny, ale studie rozhodně poukazuje na potřebu vytvořit zdravé stravovací návyky už v časném dětství,“ doplňuje MUDr. Eva Kudlová z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle dostupných informací tedy má kojení pozitivní vliv na prevenci infekčních onemocnění, obezity a s tím spojených dalších nemocí. Kojené děti mají rovněž nižší riziko nekrotizující enterokolitidy (závažná, život ohrožující porucha adaptace trávicího systému novorozence).

Kojení má pozitivní vliv i na psychický vývoj dítěte

Kromě dobře zdokumentovaných účinků mateřského mléka na výživu, kojení také podporuje utváření jedinečného emocionálního vztahu mezi matkou a dítětem. Z velkých epidemiologických studií vyplývá, že delší doba kojení souvisí se zlepšením IQ a kognitivních funkcí v pozdějším období dětství. „Kojení dokonce zlepšuje kognitivní vývoj nedonošených i donošených dětí, a to i pokud vypustíme vlivy jako socioekonomické zázemí a dosažené vzdělání. Podpora kojení na národní a vládní úrovni je nezbytná,“ upozorňuje MUDr. Anna Mydlilová, vedoucí lékařka Národního laktačního centra v Thomayerově nemocnici.

Kojení a epigenom

Nově se také ukazuje, že mateřské mléko má přínos pro zdraví prostřednictvím epigenetiky. Kojené děti mají nižší riziko nekrotizující enterokolitidy, infekčních onemocnění, obezity a souvisejících onemocnění.“ Kojící matky mají nižší riziko rakoviny prsu, a to dokonce, i pokud k ní mají genetické predispozice. Takže existuje souvislost mezi mateřským mlékem a genovou expresí, zejména s ohledem na prevenci nepřenosných onemocnění, zejména obezita, cukrovka “, uvedla Anna Mydlilová. 

Intenzita kojení v ČR

Pojem „intenzita kojení“ je nový, a proto je zajímavé ukázat, jak vypadá u našich dětí. „Podle studie hodnocení nutričních návyků a stavu výživy dětí ve věku od 6 do 35 měsíců provedené na přelomu roku 2013 a 2014 pod záštitou Společnosti pro výživu a Odborné společnosti praktických dětských lékařů bylo 68 % kojených dětí kojeno intenzivně, tj. objem mateřského mléka tvořil nejméně 2/3 z celkově podaného mléka a dokonce 52 % dětí vůbec nedostávala jiné než mateřské mléko. To je velmi pozitivní zjištění,“ hodnotí MUDr. Eva Kudlová, CSc., z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.