_Císařský řez má mnoho rizik. Maminky by ho neměly chtít jen kvůli strachu z bolesti
Statistiky ukazují stále vyšší nárůst počtu porodů císařským řezem. A to jak u nás, tak v zahraničí. Tento trend často vede k úvahám, zda je na tom lidstvo s reprodukcí tak špatně, že ženy nejsou schopny porodit dítě spontánně, či zda se v číslech ukrývají císařské řezy na přání.„Toto je složitější problém, než se může zdát. Předně je třeba rozlišovat císařské řezy plánované a ty, pro které vznikne důvod během vlastního porodu. Prostor pro snižování je především u těch plánovaných. Za nárůstem císařských řezů je ale víc okolností,“ říká úvodem profesor MUDr. Pavel Calda, CSc., porodník gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pane profesore, setkal jste se ve své praxi někdy s tím, že by pacientka, bez zdravotních důvodů, chtěla dobrovolně podstoupit císařský řez?
Občas se s tím v praxi setkáváme, i mně se to někdy stalo. Ve všech případech se mi ale pacientku podařilo přesvědčit o tom, že císařský řez bez zdravotní indikace je zbytečný.
Jaké jsou důvody, které vedou ženy k těmto myšlenkám?
Nejčastěji jde o strach z bolesti, který porod doprovází. A právě tento důvod je v dnešní době řešitelný jinými metodami, například porodem v epidurální anestezii.
V úvodu jste zmínil, že je třeba rozlišovat císařský řez na přání, plánovaný císařský řez a akutní císařský řez. Můžete jednotlivé pojmy vysvětlit?
Císařský řez se plánuje, také se mu říká primární nebo elektivní, když je důvod k operačnímu ukončení těhotenství z důvodu zdravotního stavu matky či plodu a tato skutečnost je známa s předstihem.
K akutnímu císařskému řezu se přistupuje v průběhu předpokládaného spontánního porodu, v okamžiku kdy dojde k náhlému, nepředvídatelnému ohrožení plodu, matky nebo obou. V tu chvíli je třeba ukončit těhotenství bez prodlení, neplánovaně, neboli také nouzovým, emergentním císařským řezem.
Císařský řez "na přání" nemá medicínský důvod a je to v podstatě plánovaný císařský řez, bez medicínského důvodu.
Je císařský řez bezpečný zákrok?
Obecně vzato samozřejmě je. Ovšem, takto jednoduché to není. Z pohledu čísel vědecké studie uvádějí, že zhruba patnáct až dvacet procent porodů císařským řezem je hranice, která představuje zlepšení bezpečnosti porodní péče. Nárůst nad toto množství by měl naopak znamenat snížení kvality bezpečnosti porodu. Jednoduše řečeno to znamená, že pokud zařízení, nemocnice, stát atd. vykazují pod dvacet procent porodů císařským řezem, jde o císařské řezy, které mají lékařské odůvodnění a pro ženu a dítě jsou jediným bezpečným řešením porodu. Vyšší čísla už ukazují na nadbytečné provádění císařských řezů a jsou spojena s riziky. Nicméně i toto tvrzení lze zpochybnit, protože nadnárodní autority nyní nedefinují, kolik by se mělo asi dělat procent císařských řezů, ale šalamounsky hovoří o tom, že by se císařské řezy neměly dělat zbytečně.
Představuje císařský řez nějaké riziko pro ženu?
Císařský řez je poměrně rozsáhlý chirurgický zákrok v dutině břišní těhotné ženy, to samo o sobě samozřejmě znamená řadu rizik. Součástí výkonu je i celková anestezie, což také znamená nějaké riziko. A v tomto duchu, by se i přesto, že císařský řez je v dnešní době bezpečnou záležitostí, mělo k takto vedenému porodu přistupovat. Komplikace a rizika spojená s chirurgickým výkonem jakým císařský řez je, nelze přehlížet ani bagatelizovat. Dosti zásadní je otázka zvýšeného rizika při opakovaných císařských řezech, kde hrozí prasknutí dělohy v místě předchozí jizvy či vrůstání placenty do místa předchozího řezu. Také při operaci je mnohem snadnější poranit nitrobřišní orgány, jako je močový měchýř či střevo.
Je možné v Česku požadovat císařský řez na přání za přímou úhradu?
Naše legislativa toto oficiálně neumožňuje, takže to možné oficiálně není. Císařský řez není součástí žádných nadstandardních výkonů či výkonů v režimu samoplatby. Tento výkon vždy vyžaduje lékařskou indikaci.
Které důvody jsou nejčastější?
Indikací k císařskému řezu je mnoho. Například vícečetný porod s nepříznivou polohou dvojčat, porod koncem pánevním u většího plodu, velmi nízká porodní hmotnost dítěte, myom v porodních cestách, chronické onemocnění ženy a další.
Jak si vysvětluje nárůst císařský řezů, který ukazují dlouhodobé statistiky?
Těch důvodů je více. Je stále víc žen, které své mateřství posouvají do vyššího věku, to samo o sobě zvyšuje riziko porodu císařským řezem. S tím souvisí i další okolnosti. U žen ve vyšším věku, kolem čtyřiceti let a výše, je větší výskyt chronických onemocnění, která jsou indikací k císařskému řezu. S posunem mateřství souvisí i vyšší podíl žen, které otěhotní díky IVF a spadají mezi riziková těhotenství. I řada z nich končí císařským řezem. Nelze také pominout, že na 10 žen připadá u nás jen 14 dětí, tj. že pravděpodobnost, že žena bude opakovaně těhotná je poměrně malá. A pokud je poprvé těhotná ve 40 letech, pak je pravděpodobnost císařského řezu mnohem vyšší, než ve dvaceti.
A stranou není ani vyšší počet vícečetných těhotenství, u nichž je také vyšší riziko porodu císařským řezem.
Jak jsme na tom v množství císařských řezů v porovnání se světem?
Ve vyspělém světě počet porodů císařským řezem stoupá. Tento trend tedy kopírujeme a jsme na tom podobně. Paradoxně země s nejlepší perinatální péčí, tedy skandinávské země, mají nejnižší frekvenci císařských řezů.
To, že se podařilo zrovnoprávnit ženy s muži, vedlo bohužel k paradoxu, že ženy rodí velmi pozdě.
Bohužel biologicky je žena v ideálním věku pro první těhotenství mezi 20-30 rokem. A nezdá se, že by se nyní, ani v blízké budoucnosti něco na této skutečnosti podařilo změnit.
