_Počet spalniček nebývale roste. Na vině je nízká proočkovanost a cizinci

Spalničky byly v minulosti poměrně známou nemocí, pak přišla doba, kdy jsme o nich jen četli a náhle jsou zase zpět. O jakou nemoc jde?

Spalničky, latinsky morbilli, patří mezi dětská virová onemocnění. Virus se přenáší z člověka na člověka a šíří se kapénkovou cestou, podobně jako je tomu u chřipek a mnohých dalších virových nákaz. Vstupní branou infekce jsou sliznice nosohltanu a očních spojivek. Nakazit se může každý vnímavý jedinec, tedy ten co onemocnění nikdy neprodělal, nebo proti němu nebyl očkován. I ten, kdo byl očkován neúplně či u něj efekt očkovací vakcíny již vymizel.

Jak se projevuje?

Inkubační doba nemoci je 10 dní, v té době je organismus už nakažen virem, ale člověk ještě nemá žádné potíže. K prvním příznakům, které se během nákazy demonstrují, patří kašel, vodnatá rýma a zánět spojivek. V té době je nemoc doprovázena teplotami či horečkami. K příznakům patří i bílé skvrny na sliznicích dutiny ústní.
Po několika dnech dochází k výsevu vyrážky. Ta začíná za ušními boltci a postupně se rozšiřuje na obličej, krk, trup a končetiny. Po celou dobu výsevu nemoc může být doprovázena horečkou.

Vyrážka obvykle přetrvává čtyři až pět dní a následně mizí. Její odeznívání bývá ve stejném režimu, jako byl výsev, tedy první mizí v míst za ušima.

Důležité je říct to, že nemoc zanechává dlouhodobou imunitu.

Jaké jsou komplikace spalniček?

Komplikace jsou u tohoto onemocnění bohužel poměrně časté. Souvisí zejména s dočasným oslabením buněčné imunity, ke kterému u tohoto onemocnění dochází. Nejčastěji se jedná o sekundární bakteriální infekce, které nasednou na virem zničené sliznice – jedná se typicky o záněty ucha, vedlejších dutin nosních, plic. Setkáváme se ale také s komplikacemi přímo způsobenými virem spalniček -  například akutním zánětem mozku nebo plic. Nejnebezpečnější komplikací je pak takzvaná subakutní sklerozující panencefalitida – tedy zánět mozku, který se objeví až po letech od nákazy a je neléčitelný, pacienti na něj umírají.

Očkování proti spalničkám je zahrnuto v plošném vakcinačním kalendáři. Přesto odborníci z řad hygieniků a lékařů upozorňují, že na vině vzniku epidemie je malá proočkovanost. Jak si je možné toto vysvětlit?

Proočkovanost populace, neboli kolektivní imunita, je stěžejní pro zamezení šíření infekce. Pokud se tedy ve společnosti objeví vir spalniček, v dostatečně proočkované komunitě se nerozšíří a zmizí. Pokud je ale očkovaných jedinců málo (pod 95% populace), vir má šanci nakazit vnímavé jedince a rychle se rozšiřuje.

Fotogalerie (3)

Virus spalniček se k nám přitom může dostat poměrně jednoduše. V současné době se potýkáme například s případy zavlečenými ze zahraničí, nejčastěji z Ukrajiny. Onemocnění se pak šíří tak rychle, jak to právě proočkovanost populace dovolí. Nehorší situace je aktuálně v Praze. Ohrožuje to pak zejména ty, kteří kvůli věku či ze zdravotního důvodu očkovaní být nemohli (například kvůli neurologickému či imunologickému onemocnění) a prodělání spalniček je pro ně opravdu rizikové.

S nižší proočkovaností, a tedy s možností rozšíření spalniček, souvisí fakt, že stále více rodičů odmítá své dítě nechat naočkovat. Bohužel mnohdy na základě naprosto nepravdivých údajů, které se šíří internetem mezi laiky. Rodiče pak pod vlivem strachu a jiných emocí volí cestu, která paradoxně jejich děti ohrožuje. A nejenom jejich děti – také je samotné a zejména pak ty, kteří očkováni být nemohou a u nichž může mít onemocnění závažné následky.

Autor: Barbora Neuberegrová