Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz

 

 

 

 

Sepse a trombóza po císařském řezu Vloženo: 11.09.2019
Vážený pane profesore,vážený pane doktore. Chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení pár otázek. Zajímá mne toto : když se zjistí po císařském řezu,že je v děloze krevní sraženina,příčiny té sraženiny mohou být pravděpodobně různé. A Vy určitě víte,jaké jsou nejčastější. Každopádně tam nemá sraženina,myslím si, co dělat. Chtěla bych vědět,jak se to v nemocnici řeší. Jestli se ještě dřív než se pacientka propustí po operaci domů,jestli se v narkóze ta sraženina z dělohy odstraňuje,že se ted děloha vyčistí.A teprve až pak je žena propuštěna. A nebo jestli se pacientce nasadí určité léky na rozpuštění té sraženiny a rodička je poslaná domů. Mě zajímá,který postup je správný nebo správnější,který se víc používá a nebo jestli se používají způsoby oba. Jestli jeden není vyloženě nevhodný,neřku-li špatný. Jeden musí být určitě lepší. Máte s tím osobní zkušenost? Jak často se to stává,že je po císařském řezu v děloze krevní sraženina? Může za to třeba i atypický tvar dělohy a při samotné operaci se k tomu málo přihlídlo ? Nebo zdánlivě přihlídlo dostatečně,ale z nějakého důvodu je odtok krve z dělohy ztížen? Třeba z důvodu,že právě je ta děloha atypicky tvarovaná? Setkal jste se s tím,pane doktore, někdy v praxi,že ženy měly nestandardní tvar dělohy a co je v takovém případě u normálního porodu, ale hlavně u císařského řezu,potom nezbytné opomenout? Toto mě zajímá velmi!! Dále mě zajímá,když dojde po císařském řezu k infekci dělohy,jestli "ruku v ruce" jde s děložním zánětem i pánevní tromboflebitida. Obávám se,že trombóza pánevních žil a dolních končetin není nikdy prvotní. Tedy,že by byla nejdříve trombóza a potom těžký zánět dělohy po císařském řezu. Pak mě zajímá,když dojde u rodičky k sepsi ( horečce omladnic ),jestli i za toto si žena "může sama",když před operací podepsala papír,že souhlasí s výkonem. Setkal jste se za celou svoji pracovní éru s horečkou omladnic,pane doktore? Víte o případech,že i v dnešní době se tato dříve smrtelná nemoc,někde vyskytla(nemusím vědět,kde) a jestli pacientku zachránili. Bez následků... Ještě mě zajímá,když u pacienta probíhá trombóza a ještě se o tom neví a on dostává krevní transfuze. Jestli krev může v cévách přes ty koagula normálně kolovat. Jestli podávání transfuze v přídadě těžkých trombóz není kontraindikace. Děkuji Vám vřele,pane doktore,za všechny odpovědi.
Vloženo: 03.10.2019
_ Odpovědět
Omlouvám se, že mi to trvalo tak dlouho, ale Váš seznam otázek je spíše soudně-znaleckým posudkem, na několik hodin práce. 1. když se zjistí po císařském řezu, že je v děloze krevní sraženina, příčiny té sraženiny mohou být pravděpodobně různé. A Vy určitě víte, jaké jsou nejčastější. Každopádně tam nemá sraženina, myslím si, co dělat. Odopověd: v dutině děložní jak po spontánním tak po operačním porodu (císařském řezu) může být krevní sraženina, dokonce to není nijak vzácné. 2. Chtěla bych vědět, jak se to v nemocnici řeší. Jestli se ještě dřív než se pacientka propustí po operaci domů, jestli se v narkóze ta sraženina z dělohy odstraňuje, že se ted děloha vyčistí. A teprve až pak je žena propuštěna. A nebo jestli se pacientce nasadí určité léky na rozpuštění té sraženiny a rodička je poslaná domů. Mě zajímá,který postup je správný nebo správnější,který se víc používá a nebo jestli se používají způsoby oba. Jestli jeden není vyloženě nevhodný,neřku-li špatný. Jeden musí být určitě lepší. Máte s tím osobní zkušenost? Odpověď: pokud se zjistí, že v dutině děložní,. ať již po spontánním porodu, nebo po císařském řezu, je krevní sraženina, tak se podají léky na stažení dělohy, které tuto sraženinu mohou „vypudit“ z dělohy, spolu s očistky. Sraženina se nerozpouští. Pokud vznikne obava, že v děloze jsou ještě významné zbytky placenty, pak se provádí instrumentální revize v celkové anestezii. 3. Jak často se to stává, že je po císařském řezu v děloze krevní sraženina? Může za to třeba i atypický tvar dělohy a při samotné operaci se k tomu málo přihlídlo? Nebo zdánlivě přihlídlo dostatečně, ale z nějakého důvodu je odtok krve z dělohy ztížen? Třeba z důvodu, že právě je ta děloha atypicky tvarovaná? Odpověď: krevní sraženina se vyskytuje v děloze po císařském řezu nezřídka, není to nic neobvyklého a výjimečného. Tvar dělohy je většinou normální a přesto se sraženina může vytvořit. Pokud je tvar dělohy abnormální, nejčastěji se jedná o srdcovitou dělohu či dvojrohou dělohu, ale variant může být celá řada, nemělo by to mít vliv na častější výskyt krevní sraženiny v děloze. Sraženina vznikne tak, že se v dutině děložní po porodu nahromadí krev a ta se srazí. Mechanizmů, které k tomu vedou, je delší řada. 4. Setkal jste se s tím,pane doktore, někdy v praxi,že ženy měly nestandardní tvar dělohy a co je v takovém případě u normálního porodu, ale hlavně u císařského řezu,potom nezbytné opomenout? Toto mě zajímá velmi!! Odpověd: změny tvaru dělohy, ale také myomy na děloze jsou časté. Postupuje se stejně jako když se jedná o normální tvar dělohy. V pooperačním období se mimo jiné sleduje, zda se děloha stahuje a zavinuje a zda rodička nekrvácí. 5. Dále mě zajímá,když dojde po císařském řezu k infekci dělohy, jestli "ruku v ruce" jde s děložním zánětem i pánevní tromboflebitida. Obávám se, že trombóza pánevních žil a dolních končetin není nikdy prvotní. Tedy, že by byla nejdříve trombóza a potom těžký zánět dělohy po císařském řezu. Pak mě zajímá, když dojde u rodičky k sepsi (horečce omladnic ), jestli i za toto si žena "může sama",když před operací podepsala papír,že souhlasí s výkonem. Odpověď: zánět pánevních žil je závažná komplikace, která automaticky neprovází zánět dělohy, ale může s ním souviset. Zánět dělohy může vzniknout z řady příčin, ale nejčastěji se jedná o infekci rány či nevhodnou hygienu po operaci/porodu. Dnes se naštěstí dá efektivně léčit antibiotiky. 6. Setkal jste se za celou svoji pracovní éru s horečkou omladnic,pane doktore? Víte o případech, že i v dnešní době se tato dříve smrtelná nemoc,někde vyskytla (nemusím vědět,kde) a jestli pacientku zachránili. Bez následků... Odpověď: „horečka omladnic“ je archaickým, historickým názvem pro horečku, která vznikne u šestinedělky, tedy těhotné v prvních šesti týdnech po porodu a je způsobena zánětem nejen rodidel, ale i močových cest, žil, prsů, žlučových cest i celkových onemocnění, jako jsou např. chřipka, angína ap. Průběh infekce závisí na druhu mikroba a jeho množství, na způsobu a době vzniku infekce a na celkové obranyschopnosti organismu matky. Projevy infekce jsou místní a celkové. Každá místní infekce však může přejít v celkovou. Infikovaná porodní poranění na hrázi, poševních stěnách a na děložním hrdle zduří, jsou překrvená, tvoří hnisavý sekret. I správně ošetřená porodní poranění se mohou někdy komplikovaně hojit. Proto je nezbytná zvýšená hygiena v šestinedělí a opatření proti přenosu infekce na prsy a na novorozence. Tento typ infekce není vzácný a může se vyskytnout, a vyskytuje, nejen ještě za pobytu v nemocnici, ale bohužel také doma v průběhu šestinedělí. 7. Ještě mě zajímá, když u pacienta probíhá trombóza a ještě se o tom neví a on dostává krevní transfuze. Jestli krev může v cévách přes ty koagula normálně kolovat. Jestli podávání transfuze v případě těžkých trombóz není kontraindikace. Odpověď: tato otázka je složitější a nelze na ní jednoduše odpovědět. Transfuze se dnes podávají jen, pokud je anemie tak těžká, že ohrožuje na životě. Pak je vždy potřeba zvažovat, kdy a komu ji podat. Není na to jednoduchý návod. Pacient také musí s podáním krevní náhrady souhlasit.
Vloženo: 07.07.2020
_ Odpovědět
Dobrý den, pane doktore Mám takový problém, měla sem poprvé problém s menstruaci měsíc spozdeni u mého doktora mě skontrolovat vzali krev kde mi řekli že těhotná nejsem, měla sem dostat vyvolávací injekci ale ta nebyla třeba hned po vyšetření jsem začala spinit a pak krvácet, jenže špinění trvalo 3dny normální krvácení 4dny a odte doby se to pak horsilo na kontrole jsem byla 16.6.2020 a od té doby silně krvácím, vložku měním co půlhodinu, dneska 7.7.2020 jsem šla ke svému doktorovi ten mě skontrolovat ale nic mi neřekl jen mi předepsal tabletky NORETHISTERON ZENTIVA, vzala sem si jednu tabletu, ale mám pocit že teď je to horší a dokonce se mi dělá mírně zle, no a když sem seděla u stolu jsem najednou cítila nepříjemný pocit ve zpod šla sem na WC a na vložce jsem měla velký kus vypadalo to jako bych tam měla kus játry tak se chci zeptat zda je to běžné nebo mám jít opět ke svému lékaři, nechci být hystericky ale takové věci se mi nikdy nestali... Je mi 33,mam za sebou dva porody první 2007a druhý 2018, menstruace byla až do minulého měsíce pravidelná slabá, bez bolesti a vtrvani 4 dnů. Děkuji za odpověď Veronika
Vloženo: 08.07.2020
_ Odpovědět
Dobry den, jen na okraj, s dotazem jste se asi trefila domjine rubriky, než jste chtěla :-) Nicméně: ano, vydejte se znovu k lékaři, takto na dálku to posoudit nedokážu.
Přidat odpověd: